Nápad ještě vylepšil výrobce policejních maket Robert Sauerwein, Rakušan, který žije v Pelhřimově: Figurám dal tváře konkrétních policistů z regionu. „Nápad vznikl v Červené Řečici, kde jsem se domluvil s vedením obce, že tam umístíme první prototyp. Modelem stál policista Rostislav Sůva, současný vedoucí pelhřimovského dopravního inspektorátu,“ říká Robert Sauerwein.

K jeho hliníkové maketě přibyla i ženská verze, které stála modelem vedoucí obvodního oddělení v Počátkách Hana Janková. Ta je nafocena letně v sukni, takže zvlášť řidiči-muži zpomalují už proto, aby si prohlédli její postavu.

„Původní záměr vyzněl, že budu jen na léto, ale nakonec jsem zůstala i přes zimu,“ vysvětluje Hana Janková s tím, že už si na „sebe“ zvykla.
Jen kolegové si do ní občas „rýpnou“. Řidiči ji v zimě oblékají do teplého. „Na policii přišel dotaz, jestli policistce v Myslotíně není zima. Vydali jsme prohlášení, že nezáleží na počasí,“ říká pelhřimovská policejní mluvčí Hana Kotková.

Podobné zážitky má i Rostislav Sůva: „V Humpolecké ulici na mě pověsili deštník a v Červené Řečici při Slámování zase parohy.“ Vedoucí „dopravky“ ale bere s nadhledem i krádeže figurín. Už ho ukradli v Červené Řečici a po dvou letech i v Řečici u Humpolce.

Po první krádeži obdržel SMS z neznámého čísla: „Tak ses nám líbil, že tě máme v obýváku.“ Ač jde o přestupek se škodou 8 500 korun a pro policii není problém po souhlasu potřebných institucí mobil vypátrat, pelhřimovští mávli rukou. „Odepsal jsem něco ve stylu, ať ke mně nepouštějí paní domácí, aby mě moc nepomačkala,“ směje se Sůva.

Vúdú vzduchovka

A s nadsázkou dodává, že pokud platí čarodějnické kouzlo vúdú, kdy jeho vyznavači zabíjejí nepřátele propichováním jejich figurek, nemusel už by být mezi živými. Zvlášť pokud někde jeho maketa slouží jako terč pro střelbu ze vzduchovky.

Štěstí má i jeho výrobce Robert Sauerwein. „Pan Sůva jel přednášet školákům a žádal mě, abych pro zpestření besedy opatřil jeho maketu. Bylo to v době, kdy ji ukradli z Řečice. Maketu jsem zajistil a nechal před svojí kavárnou, kde si ji měl vyzvednout. Zrovna šli na obchůzku dva policisté a mysleli, že jsem maketu ukradl,“ dodal s úsměvem Sauerwein.

A teď vážněji: oba policisté i Rakušan se shodují, že i pro místní řidiče může figurína se svítící vestou pořád působit moment překvapení. „Zvlášť když je to policista z regionu, tak každý podvědomě sundá nohu z plynu a přemýšlí, jestli má potřebné vybavení,“ říká za všechny mluvčí Kotková. Podle ní navíc makety vyjdou mnohem levněji než radary, které sice ukáží rychlost, ale nezpůsobí podvědomý efekt, kdy řidič během dvou vteřin sníží rychlost o 5 až 10 kilometrů v hodině. Figuríny jsou navíc mobilní, takže se na jednom místě „neokoukají“ – v okrese je asi desítka nebezpečných míst , kde jsou v zemi patky, na které se makety střídavě umisťují.

I Robert Sauerwein se diví, že obce, které jsou vlastníkem figur, raději volí radary. „Z vlastních zkušeností řidiče, který ročně najezdí padesát tisíc kilometrů, vím, že měřič rychlosti nezpůsobí potřebný moment překvapení jako policista v uniformě,“ míní Sauerwein. I sám Rostislav Sůva vzpomíná, jak jel s rodinou na výlet a právě u Řečice podvědomě zareagoval mírným bržděním, když uviděl policistu. „Pak si říkám: Ty vole, co blbneš, vždyť to seš ty!“ dodává s úsměvem.
Sauerwein nabízí také policistu v sedle motorky a policistu, který z auta pohotově měří radarem rychlost. Tento model už váží 40 kilogramů. Zatím ale na uplatnění zřejmě teprve čeká.

Nela Kyselová, Jan Mazanec