Jedním z těles, která to mohou potvrdit, je i žirovnický pěvecký sbor Arietta. Ten letos oslavil desetileté výročí trvání. Ptáme se jeho sbormistryně Ludmily Zadražilové na obsazení a repertoár souboru a jeho vystoupení doma a v cizině.

Kdo zpívá ve sboru a odkud jeho členové jsou?
Soubor tvoří děvčata od 11 do 17 let, příležitostně s námi účinkuje pět chlapců. Členové souboru nejen zpívají, ale také hrají na zobcové flétny, takže čísla vokální jsou při vystoupení proložena instrumentálními. Ve sboru jsou děvčata a chlapci nejen ze Žirovnice, ale i z okolí.

Váš repertoár je obdivuhodně různorodý, sahá od písní barokních přes písně umělé a lidové až k současné populární hudbě.
Ano, snažím se spolu s členy souboru vyhledávat písně, které děti a mladé lidi osloví melodikou i textem, které se jim zkrátka líbí a zpívají je s chutí. Takže jsem pro sbor upravila písně od Michaela Praetoriuse, Adama Michny z Otradovic, Jakuba Jana Ryby, ale i písničky Jaroslava Ježka či Jiřího Suchého. V našem repertoáru nechybějí samozřejmě národní písně lidové včetně těch, které složili žirovničtí perleťáři.

Kde všude žirovnická Arietta vystupuje?
Jezdíme zpívat většinou do okolních měst a obcí, ale měli jsme koncert i v Železné Rudě, byli jsme pozváni na Kmochův Kolín. Třikrát jsme byli ve Švýcarsku, dvakrát v Německu, jednou v Rakousku a v loňském roce také ve Slovinsku. Tam jsme vystupovali ve městě Žirovnica, kde nás přijali velmi srdečně. Vloni na podzim jsme si prohlédli příhraničí Bavorska a podnikli pěší výstup na Velký Javor. Navštívili jsme i Řezno, kde nám správce katedrály svatého Petra dovolil si zazpívat kánon Dona Nobis. Zavítali jsme i do německého Pasova, kde jsme si prohlédli dóm svatého Štěpána s největšími varhanami na světě. Účinkovali jsme ve městě Vinzer na kůru místního barokního kostela za doprovodu chrámových varhan, na které hrál náš učitel Vlastimil Rajecký.

Co mělo v Německu největší úspěch?
Večer na místním Weinfestu jsme zazpívali české lidové písničky včetně žirovnických, líbila se i populární písnička Holky z naší školky, jedna z těch, které děvčata zpívají nejraději.

Rokem 2011 se soubor Arietta doslova prozpíval. Jak vás vystoupení motivují a co chystáte v novém roce?
Pro soubor jsou vystoupení motivací, takovým pěveckým windsurfingem, který vzrušuje, budí obavy, ale i nadšení, přináší nové podněty. Na nový rok máme zatím jisté čtyři akce – vystoupení na tradičním Muzikantském plese, na koncertu absolventů a na Slavnostech žirovnického Jednorožce. Těšíme se na společné vystoupení se ZUŠ Prahy 1. Mají tam big band, s nímž si na společném koncertě v Praze a také 11. května v Žirovnici zahrají naši žáci a zazpívá Arietta.

A kterou písničku nejraději děvčata zpívají?
Růženka a Katka zpívají nejraději Holky z naší školky, Jana Malovaný džbánku, Monika, Markétka a Katka Kočovská Bouráme skály (anglická populární písnička), Anežka Jede sedlák do mlejna, Isabela Dona Nobis a Bára Slunéčko. Zpívání je baví. Říkají, že jsem na ně přísná, ale i díky tomu jsou naše vystoupení úspěšná. Na vystoupení doma i v cizině se těší, i když mají před koncertem trému.

Marie Fronková