Tajemné kouzlo Vánoc dovedou do svých domovů přilákat trochu jinak než většina rodin betlémáři.

Zvlášť děti jsou u vytržení z pohádkové krajiny s pastýři, zvířátky a domečky. Nad vším září Betlémská hvězda a pod ní v chlévě odpočívá narozený Ježíšek uprostřed Svaté rodiny.

Právě v těchto dnech putují z krabic na půdách do obýváků figurky a stavby, zabalené od minula pečlivě do novin.

Betlémy už se staví

Někde už betlémy zdobí figurky a majitelé si hrají se světýlky, upravují větvičky a „pilují“ detaily. Jinde jsou už krabice v předsíni či na chodbě a mužská část rodiny sešroubovává stoly, kozy a staví nosné konstrukce.

V padesátitisícové Jihlavě je domácností, kde se staví betlémy, ve srovnání s betlémářskými velmocemi jen pár.

Domácí betlémy jsou srdeční záležitostí seniora Jaroslava Antonů. Staví je doma ve čtvrti u jihlavského pivovaru. Ovcí má přesně 80 a lidských postaviček na dvě stovky.

„Doma stavím betlém letos po devětatřicáté. Když uhodí ten správný čas předvánočního stresu, kluci mi snesou z půdy krabice s figurkami a se vším, co k betlému patří. V obýváku je najednou hromada věcí,“ přiblížil Jaroslav Antonů.

Na svém místě napravo v obýváku stojí dřevěná konstrukce s polystyrenovými deskami. Z bílé hmoty vyrůstají kopce, louky, skály. Figurky zatím odpočívají v krabicích, ale betlémská krajina už se rýsuje.

Naproti betlému z dílny řezbáře Boudného, jehož figurky na svět přicházely před více než stoletím, obývací pokoj rodiny Antonů zdobí druhý menší betlém. Originál někdy z roku 1940, který autor vyřezal v severovýchodních Čechách u kláštera Králíky.

„Betlémy jsou moje srdeční záležitost. Ke všem figurkám mám vztah, ať jsou od Boudného či z Králík. Zamiloval jsem si postavičku, která nese Ježíškovi dar, a obyčejná husa mu tam tak trochu dělá těžkosti. Vzpomínám si, jak jsem stejnou, ale větší figurku od stejného řezbáře stavěl do betléma dlouhé roky v jihlavském kostele Matky Boží,“ připomněl si Jaroslav Antonů.

Přestože Jihlava jako předválečné sídlo mnoha německy mluvících rodin patřila svého času mezi města s bohatou betlémářskou tradicí, poválečný odsun Němců betlémářství téměř vymýtil.

Za zlaté časy betlémů vděčí Jihlava soukeníkům, obchodujícím před staletími se zahraničím.

„Koncem 18. století si dováželi soukeníci betlémy z Tyrol a odjinud. V Jihlavě se zakrátko naučilo pár lidí vyřezávat figurky a hned tu byla místní výroba. Betlémy si brzy našly cestu do rodin,“ přiblížila etnografka Muzea Vysočiny Jihlava Dana Nováková.

Josefínské reformy vykázaly betlémy z kostelů a betlémáři se dali na malované betlémy. Ty se uchytily v Třebíči a Třešti. V jihlavských rodinách stále vedly dřevěné vyřezávané betlémy.

Dřevěné vyřezávané figurky v běhu dvou staletí také udělaly z dříve třítisícového městečka Třešť dnešní betlémářskou velmoc.

„Začátkem 19. století na Jihlavsku rozjely výrobu figurek řezbářské dílny například ve Stonařově a v Brtnici. Betlémů přibývalo. V roce 1929 vzniklo sdružení německých betlémářů. Dobový tisk udává sto členů. Ne všichni betlémy ukazovali, ale do roku 1945 v Jihlavě mohlo být kolem stovky větších betlémů,“ upřesnila Dana Nováková.

„Některé betlémy na šířku měřily pět a možná víc metrů a majitelé pro ně měli vyčleněné celé místnosti. Jenže betlémy v Jihlavě prakticky skončily až na výjimky rokem 1945, kdy jihlavští Němci museli opustit město,“ dodala etnografka Nováková.

Mezi jihlavskými betlémáři se traduje, že figurek do betlémů vyřezala rodina Boudných z Brtnice tisíce kusů. Téměř každý vlastník betléma na Jihlavsku má mezi figurkami některé z brtnické manufaktury.

Tisíce figurek

Například Alois Boudný (1866- 1935) se vydal na zkušenou do vyhlášených betlémářských center rakouských Tyrol a Štýrska. Po návratu domů nestačil vyřizovat zakázky.

Jeho první větší prací byl betlém pro třebíčského továrníka. Za 150 figurek dostal 300 zlatých a od té doby vyřezal mimo jiné 60 betlémů plných figurek pro kostely i soukromníky.

„Většina betlémů, které se dnes v Jihlavě staví v rodinách i v kostelech, má figurky z brtnické dílny rodiny Boudných. Museli jich vyřezat tisíce,“ potvrdil Jaroslav Antonů. Právě v jeho betlému hrají figurky brtnických řezbářů prim.

Pozůstatky původních betlémů uchovává také Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

„Velký betlém je k vidění v expozici na hradě Roštejně. Jihlavské muzeum má rozsáhlý fond betlémářství Jihlavska, ale bohužel to nejsou původní komplety. Celý soubor obsahuje na tři tisíce figurek a jednotlivých staveb,“ prozradila Dana Nováková s tím, že odborníci se snaží sbírku obohatit příležitostnými nákupy.

Po roce 2000 muzejní pracovníci napočítali v Jihlavě jedenáct původních betlémů. Například jeden z nich patří Josefu Sedlákovi, další rodině Schwarzově.

Novými betlémy se mohou pochlubit současní řezbáři. Například Josef Musil, Jaroslav Vyskočil nebo Jiří Rychnovský. Každý betlémář zve na Vánoce své kamarády a blízké podívat se na domácí unikát.

„Ke mně přichází rok co rok na tři sta lidí. Jsme rádi, že betlémy máme, je to rodinný poklad,“ shrnul Jaroslav Antonů.

STANISLAV JELÍNEK