Starosta Leopold Bambula včera ve svém projevu na Masarykově náměstí u příležitosti oslav Zlaté neděle vyzval přítomné k uctění Havlovy památky minutou ticha. I následující pokus o rekord o nejvíce lodiček ze skořápek ořechů na jednom místě se nesl v pietním duchu.

Vašku, nedělej to

Na Václava Havla v neděli odpoledne pro Deník zavzpomínal i Jan Litomiský z Vyskytné, disident, jeden zmluvčích Charty 77 a Havlův přítel. „Václava Havla si vdy budu pamatovat jako statečného člověka, který si i v komplikovaných situacích dokázal zachovat zdravý rozum a chladnou hlavu a byl oporou pro spoustu lidí,“ řekl Litomiský, který v 90. letech působil jako poslanec a donedávna ještě jako zmocněnec vlády pro lidská práva.

S Havlem se seznámili ve vězení. „Tam jsme se zblížili. Spolupracoval jsem s ním i jako mluvčí Charty a dvakrát jsem ho navštívil i na Hrádečku. Měl vždycky dobré nápady a připomínky,” vzpomínal Litomiský.

Jejich společným spoluvězněm byl i katolický kněz František Lízna, který vzpomíná, jak Havel začátkem 80. let dostal nabídku, že když sám požádá o milost, tak bude propuštěn. Havel si nebyl jistý, jestli má na nabídku přistoupit. Proto si nechal na poradu svolat tříčlennou „porotu”, ve které byl Lízna i Litomiský. Oba byli proti. „Honza Litomiský takovým venkovsky pomalým hlasem řekl: „Vašku, nedělej to!”,” vzpomíná Lízna. A Havel se opravdu nakonec rozhodl žádost o milost nepoddávat, uvědomil si, že by se musel ponížit. Kráce poté sice onemocněl vážným zápalem plic, ale sám řekl, že si cenil, že trest přežil s čistým štítem.

„O mně si každý myslel, že to se svou rozmazleností, se svými nároky na hygienu, se svou láskou k radostem a rozkoším života nemůžu důstojně přežít - a vida, stalo se to, dnes už to mohu s jistotou říct,” popsal později dobu svého věznění sám Havel.

„Byl to člověk, který bude našemu národu moc chybět,“ dodává dnes jeho někdejší spoluvězeň Jan Litomiský. Václav Havel jednou navštívil i Pelhřimov, a to nedlouho po sametové revoluci, v roce 1991. „Byla to velice rychlá návštěva,“ zavzpomínal tehdejší starosta města Jan Tomášek. Havel tehdy přijel se svým poradcem Karlem Schwarzenbergem a právě Tomášek je jakožto starosta ve městě přivítal.

Jen zamával

„Krátce jsme spolu promluvili. Projev k lidu na náměstí ale Havel neměl, i když jsem ho o to žádal. Prý to nedovoloval protokol a časový harmonogram návštěvy. Tak shromážděným obyvatelům jen zamával,“ řekl Tomášek. Havlova smrt zasáhla i režisérku pelhřimovského ochotnického spolku Rieger Marii Steinhauserovou. „Je to smutná událost, která se dotkla lidí nejen v Česku, ale i ve světě. Jeho smrt mrzí všechny, pro které byl prezidentem a symbolem svobody,“ uvedla Steinhauserová.

Nela Kyselová, Jan Mazanec