Nebude jím římskokatolická farnost, ale město. U Víta by změnu řadový obyvatel neměl nijak pocítit, město v něm chce dál pořádat společenské i duchovní akce. Zato svatý Kříž, známý jako Kalvárie, by se mohl opravit. Českobudějovické biskupství zájem města o objekty vítá, a proto mu je ve shodě s farností také převádí zdarma.

Jak zdůrazňuje vedoucí oddělení správy majetku biskupství Helena Timrová, církev si přeje, aby i po převodu byly sakrální stavby využívány k duchovním a kulturním účelům, tedy ne třeba jako sklady či hostince. Památky zůstanou vysvěcené, mohou se v nich dále v případě potřeby sloužit bohoslužby. „Vážíme si toho, jakou péči i peníze věnovalo město kostelu svatého Víta, i proto je převod bezplatný,“ říká Helena Timrová. Bezplatně přitom církev převádí jen menší stavby typu kapliček, Pelhřimov je první v diecézi, kdy jde o kostely.

O převod město zažádalo už před dvěma roky. Důvodem bylo podle radnice hlavně to, že město investovalo do svatého Víta po etapách přes 12 milionů korun a nechtělo už dávat peníze do objektu, který mu nepatří. „Byl se tam nedávno podívat odborník z biskupství a pochválil citlivě provedené stavební úpravy,“ vysvětluje pelhřimovský starosta Leopold Bambula (ODS).

Druhým cílem je zlepšit stav zdevastované Kalvárie. „Je to dominanta a nedělá nám dobrou vizitku. V úvahu přichází využití pro expozice muzea, pořádání přednášek nebo i letních koncertů tak, aby nešlo o „mrtvou“ památku,“ říká starosta s tím, že město by chtělo opět využít dotací z EU i od státu. Lituje jen toho, že svolení k převodu nepřišlo dříve, aby se dalo s jistotou žádat o dotace.

Kořeny ve schodech

Starosta by uvítal podobu Kalvárie, známou z historických snímků, na kterých jsou stromy vysoké jen tři metry a kostel lépe vyniká. Kořeny těch současných navíc narušily schodiště. Podle Bambuly by se návrší mohlo nasvítit a zakomponovat i do úpravy prostranství před sousedním kulturním domem Máj.

Pelhřimovská farnost by sama opravy kostelů spolufinancovat nemohla, už takhle musí řešit například desetimilionové opravy křemešnického kostela. Nejasný je také osud nevyužívaného kostela Panny Marie Sedmibolestné u autobusového nádraží. Tam byl v podnájmu psychiatr Max Kašparů, který se ale teď přestěhoval k Jihlavské bráně.

Převod obou kostelů na město je ve fázi přípravy smluv, kterou doprovází evidence vnitřního vybavení kostelů, vyjadřovací stanovisko památkářů a nutný je i souhlas pelhřimovských zastupitelů. Biskupství prodává také některé nevyužívané fary – i tam nabízí přednostně odkupy obcím a záleží mu na tom, aby způsob využití nebyl v rozporu s původním účelem staveb.

Jan Mazanec