Teď se v jeho objektu totiž opět točí kvalitní pivo. V neděli po otevření a požehnání ve 14 hodin ho může ochutnat široká veřejnost.

Historie zlatavého moku v klášteře není jednoduchá: první zmínky z roku 1617, pak požár v roce 1907, mezi válkami jen stáčírna, obnova v roce 2003 a za pár let krach. Před osmi lety měl tehdejší sládek Libor Pavelec rozsáhlé plány, nadšení ale vychladlo a dnes je společnost v likvidaci a premonstráti musejí pomocí prodeje majetku uhradit dluhy včetně daní, které dluží státu.

Teď by se měla situace zlepšit. Jednateli nové společnosti jsou sám správce kláštera František Marek a řeholník Jáchym Jaroslav Šimek, který působil v Austrálii. „Změnili jsme technologii a celkem jsme do oprav pivovaru investovali přes tři miliony korun,“ říká František Marek. Na technologii využili dotací.

Markova vize je, že půjde o regionální „zážitkový“ pivovar, který bude piva nabízet hostům v Želivě a rozvážet je i jako doplněk do hospod Humpolecka a Pelhřimovska. Výstav by měl mít 200 až 400 hektolitrů za rok. Pivo se bude stáčet do lahví nebo do sudů, část se bude čepovat v klášteře.

Uvař si pivo sám

Novinkou je to, že zájemci mohou do pivovaru po telefonické domluvě přijít nejen na exkurzi s výkladem, ale za poplatek si o víkendu za asistence sládka také uvařit „vlastní pivo“. Sládkem je Jiří Novák, který působil ve Staropramenu. Upozorňuje, že piva jsou přírodní, „živá“, dle dochovaných historických receptur.

Nabídka je pestrá a Želiv pokračuje v tradici pojmenovávání piv po bývalých opatech. Před pár lety mělo vlídného opata Siarda Falca ztělesnit jemné višňové pivo, ráznějšího Fredericuse naopak nápoj s chilli papričkou.

Nyní šestici produktů vévodí dvanáctistupňový Haštal neboli opat, díky jehož modlitbě se u kláštera objevil pramen vody. Nefiltrované pivo se vyrábí ve třech verzích: světlý, polotmavý a tmavý ležák. Škálu doplňuje „patnáctka“ Salesius a také dva unikáty Milo a Drslav. Oba jsou podle sládka Nováka svrchně kvašenými pivy se speciálními kvasnicemi. Milo je kvašené pivo s kalifornskými kvasnicemi a oregonským chmelem, Drslav je pivo vařené v trapistických klášterech.

To také správci Markovi zatím nejvíc chutnalo. „Drslav byl opatem za drsné doby husitských válek. Souvisí i s přísně asketickým, až drsným životem trapistů, kteří aby si asketický život vynahradili, začali vařit velmi chutné pivo. A o tento druh piva chceme obohatit místní trh,“ dodává Marek, podle kterého pivovar pomůže propagaci kláštera i jeho ekonomice. Premonstráti už dříve podnikavost osvědčili třeba pěstováním žampionů.

Jan Mazanec