„Smrad“ ale nejde nijak klasifikovat. Zástupce firmy Swietelsky se brání a tvrdí: Vše je v pořádku. Objekt je sice na katastru Onšovic, respektive Dehtářů, ale převládající vítr nese asfaltový zápach k Velkému Rybníku. „Bojovali jsme proti tomu a dnes si lidé stěžují na problémy s dýcháním, ale nedá se s tím nic dělat,“ říká starosta obce Ivan Kubarič. Při určitém proudění větru je zápach cítit v jedné polovině obce, jindy zase ve druhé.

Lidé za ním prý chodí, aby se za obec „postavil“. „My můžeme jen tlačit na to, aby si firma hlídala filtry,“ dodává Kubarič. Potíž je, že neexistuje norma a „stupnice“ zápachu, takže hygienické kontroly nemá smysl volat. Už dvakrát volala inspekci Sylva Moresi-Schumacherová. „Během slunečných dnů v létě a na podzim byl takový zápach, že jsme nemohli vylézt z baráku. Pro mě jako astmatičku je to problém. Na potíže s dýcháním si stěžovala i sousedka,“ říká.

Nic neporušují

Ředitel havlíčkobrodské pobočky Inspekce životního prostředí Vítězslav Novák vysvětluje, že míra obtěžování zápachem je překročena, pokud si na něj stěžuje více než 20 lidí bydlících nebo pracujících v okolí a zároveň se provozovateli prokáže porušení zákona o ochraně ovzduší. „Poslední kontroly inspekce, které nebyly předem ohlášeny, ale žádné porušení neprokázaly,“ dodává ředitel. Obalovna používá nejmodernější technologie.

Váhu stížností by teoreticky mohl posílit průběžný monitoring ovzduší třeba za celý rok. Jenže podobný průzkum v Jihlavě stál miliony, platily ho napůl město a kraj. Obec velikosti Velkého Rybníku by si ho těžko mohla dovolit zaplatit. V Jihlavě byli do průzkumů zapojeni i dobrovolní „čichači“, kteří popisovali, co zápach připomíná. Ale jediným výsledkem bylo, že není obtěžující.

Kritici se shodují, že obalovna necitlivě stojí na otevřeném místě na kopci. Schumacherová říká, že pokud nejde zápach klasifikovat, pak by alespoň obalovna mohla přerušit převážení materiálu na tři čtyři hodiny odpoledne, kdy lidé chodí na zahrádky. To, že nezapáchá ani tak provoz jako spíše nakládání směsí do aut a jejich převoz, potvrzuje i vedoucí provozu obalovny Karel Fučík.

„Teď bylo výjimečné období, kdy jsme museli dělat až tisíc tun živičné směsi denně. Průměr je 200 až 300, dlouhodobě navíc počet zakázek spíše klesá,“ říká muž, kterého si přitom za vstřícné jednání a komunikaci s okolními obcemi chválí jak velkorybnický starosta, tak Schumacherová.

Fučík tvrdí, že zápach není celoročně ani po celý den a nabízí všem návštěvu v podniku. Mrzí ho, že někteří kritici ji nevyužili. Kompenzaci, kterou slibují dnes třeba investoři bioplynových stanic, firma Swietelsky původně nabízela jen obci Dehtáře: měly se tam za pět milionů opravit silnice a chodníky. Velký Rybník jako sousední katastr žádnou nabídku kompenzace nedostal, i když by si ji podle starosty Kubariče zasloužil.

Podle zástupců firmy ale kritici tehdy neférově napadli německého majitele a ten se rozhodl, že kompenzace nebudou. Kritici ale tvrdí opak: podle nich investor „protlačil“ výstavbu pomocí spolupráce s tehdejším vedením Dehtářů, a pak už všechna povolení měl a nepotřeboval tedy nic slibovat.

V Dehtářích probíhal spor o příjezdovou cestu, ale zároveň v případě zablokování stavby hrozila obci žaloba investora za ušlou investici ve výši 1,5 milionu korun – a to obec s malým rozpočtem nechtěla riskovat. Vedení firmy Swietelsky přitom tvrdí, že se s obcí chtělo domluvit, ale kritici jednání znemožnili.

Jan Mazanec