Konkrétně jim vadí záměr stavby posklizňové linky. „Bude mít nepochybně dalekosáhlý dopad na kvalitu bydlení na Polním Dvoře, i když vedení města a úředníci majitelům parcel deklarovali, že vzniknou jen velmi klidné provozy,“ stojí v petici. Lidé chtějí kontrolu, informace o dopadu linky na prostředí a dělicí zelenou bariéru.

Linku má stavět firma Himex CZ, které byl schválen nákup pozemku a už má připravený projekt. „Provoz je ekologický a je umístěn v hale, která tlumí hluk. Firma je rodinná, nejsme výkup. Petice je otázkou nevědomosti majitelů domů,“ uvedl ředitel Himexu Lubomír Hájek.
Technologie čištění je podle něj moderní, má nízkou hlučnost a je zajištěn odtah prachových částic do odlučovače.

Je to dané plánem

„Chápeme, že jde o citlivou věc, a budeme se snažit zvýšit dohled, aby provoz splňoval podmínky,“ reaguje pelhřimovský místostarosta Tomáš Dufek (ODS). „Zároveň nemůžeme zasahovat do výkonu státní správy,“ dodává s tím, že ani petice nemůže přimět úředníky, aby brzdili podnikatelům investice, které jim předtím město povolilo.

Podle něj zastupitelé schválili územní plán, ve kterém zónu s drobným průmyslem – tedy ne totéž co Lhotka – poblíž Polního Dvora povolili. A lidé, kteří tam parcely kupovali, to podle Dufka věděli. Pokud měli námitky, měli je sdělit před schválením územního plánu.
To, že provoz nebude obří a  hlučný, podle vedoucího odboru výstavby Zdeňka Přecha jistí regulativ. Případný konflikt s ním by se řešil až při žádosti o územní rozhodnutí.

Jenže mluvčí signatářů Pavel Hájek uvádí, že ve skutečnosti se regulativy často nedodržují a  po jejich překročení se udělují výjimky. „Proto chceme jasná pravidla kontroly a stavbu zelené bariéry,“ řekl. Podle něj nejde o útok proti Himexu, ale o obavu obyvatel ze zóny. V ní má vzniknout i autodílna a někteří se bojí, aby se z ní nestala šrotovna. Také upozorňují, že Himex s linkou už narazil v areálu bývalého statku v Lesní ulici.

Lubomír Hájek jako důvod opuštění svého podnikatelského záměru v lokalitě u statku uvádí malou vzdálenost od zástavby rodinných domků a  nevyhovující polohu ocelové kolny. „Proto jsem se rozhodl koupit vhodnější pozemek v zóně Ke Skrýšovu,“ říká s dodatkem, že od domů by hala stála až 200 metrů a oddělovala by ji silnice, zelený pás, volná parcela a administrativní budova.

Diskuse se po zastupitelstvu uklidnila a úředníci slíbili signatářům více informací. A o to vlastně podle Pavla Hájka šlo, ale mohlo to prý udělat předem vedení města. Na málo podkladů si stěžoval i zastupitel Libor Smeták (ČSSD). Místostarosta Tomáš Dufek tvrdí, že informovanost radnice nepodcenila. Slíbil, že výstavba zeleného pásu bude ještě před výstavbou posklizňové linky a v případě, že by na něj město nedostalo dotace, zaplatí ho prý ze svého rozpočtu. Podle signatářů měl být vybudován už dávno.

Jak ale uvádí vedoucí odboru životního prostředí Josef Slavětínský, zelená stěna z keřů a stromů je navržená, město s ní ale muselo čekat, až odjedou těžké stroje, které připravovaly pozemky průmyslové zóny. Zeleň bude zasázena buď ještě teď, nebo na jaře. Jakýsi zárodek pásu už dříve tvořily topoly a po nich další keře. Teď by se ale pás měl zvětšit, město podle Slavětínského počítá i s ochranným pásmem pod vedením vysokého napětí.

Jan Mazanec