VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Houby rostou celoročně, stačí vyrazit do lesa

Pelhřimov /FOTOGALERIE/ – Češi jsou národem houbařů. Jednou za rok do lesa zavítá alespoň sedm lidí z deseti. To potvrzuje i zkušený pelhřimovský mykolog Jakub Šiška, který je členem České mykologické společnosti.

29.8.2011
SDÍLEJ:

Jakub Šiška řadí mezi své největší úlovky hřib dubový, jehož výška dosáhla 45 centimetrů a obvod měl okolo 40 centimetrů. Co se týče množství hub, nejvíce nasbíral letos – rovných 150 syrovinek. Foto: DENÍK/Alexandra Knapová

A právě o tom, kdy a kam vyrazit na houby, jak je správně sbírat nebo kulinářsky upravit, jsme s Jakubem Šiškou hovořili.

Podle mykologů rostou houby téměř celý rok. Kdy se ale na ně má vydat běžný člověk, aby měl jistotu, že si z lesa opravdu alespoň pár hub přinese?
Velká houbařská sezona začíná na Vysočině v září a trvá do konce října. Letos je to trošku atypické, protože červenec a začátek srpna nebyl zrovna teplotně obvyklý, takže houby začaly růst dříve. Houbám vyhovují denní teploty do 25 stupňů Celsia a noční do 15 stupňů Celsia. Prudké výkyvy teploty a vlhkosti velmi nepříznivě ovlivňují růst hub.

V jakých lokalitách na Pelhřimovsku a potažmo i na Vysočině se houbám daří?
Co se týče Vysočiny, tak dobré podmínky určitě panují ve žďárských lesích, kde je vlhko a jsou tam hluboké lesy. Pravděpodobnost výskytu hub je tam hodně vysoká. Na Pelhřimovsku se jim daří na Kamenicku, Novocerekvicku, Počátecku, ale i na Humpolecku. Každý houbař má většinou to své místečko, kam se pravidelně vrací a má jistotu, že odtud neodejde s prázdnou.

Jaké houby teď nejčastěji rostou?
Pokud budou optimální podmínky, tak si houbaři mohou z lesa odnést hřibovité houby jako hřiby dubové, smrkové, hnědé, nachovýtrusné, lupenité houby, muchomůrky nebo holubinky zelené.

Do jakých lesů mají naši čtenáři zajet, aby si na sto procent odnesli z lesa alespoň nějaké houby?
Nejlepší lesy pro růst a rozmanitost hub, jsou lesy smíšené, jako jsou březové háje, bučina, smrčina. To jsou ideální podmínky. Bohužel na Vysočině je převaha smrků a borovic. Tyto stromy zde dříve byly vysazeny kvůli těžbě dřeva. Přirozený les byl vykácen a nahrazen těmito kulturami. Moc hub se v nich proto nevyskytuje. Třeba smrkové lesy jsou suché.

Existují ideální podmínky pro růst hub?
Na to je velmi těžká odpověď. Nezáleží pouze na vlhkosti, srážkách a teplotě, ale i třeba na povětrnostních podmínkách a mnoha dalších faktorech.

Kolik druhů hub roste a jakým způsobem se rozdělují ?
Houby dělíme na jedlé, nejedlé nebo jedovaté. Celosvětově jich roste okolo jednoho a půl milionu.

Vášniví houbaři vyrážejí do lesa brzo ráno. To je ta správná, optimální doba?
Je to spíše tradice a je to příjemné, protože není takové teplo. Když se sluníčko sklání, tak je světlo přeexponované a houby jsou už hůře vidět. Jinak si myslím, že nezáleží na dni v týdnu. Často slýchávám, že po víkendu je les vybraný, ale to vůbec není pravda. V lese se pokaždé něco najde. Pokud jdu do lesa za účelem, že toho musím najít co nejvíce, tak to je špatně. Stačí přece pár zdravých, pěkných hub.

Jakou největší chybu dělají čeští houbaři?
Češi jsou nečistotní. Houbař je vlastně jakýsi malý ochránce přírody. Vadí mi taková lidská bezohlednost, vandalství. Lidé jsou schopní do lesa navézt pračky, pneumatiky, skleněné nádrže, plastové lahve a mnoho a mnoho dalších věcí. To se nedá jinak nazvat než jedna velká prasárna.

Jakou výbavu si lidé mají na houby připravit?
Do lesa by měl člověk vyrazit dostatečně oblečený. Nezbytností je pevná obuv, dlouhé kalhoty, delší rukávy, které by ochránily před klíšťaty.
Mezi lidmi převládá názor, že do lesa jedině v tmavém oblečení. Světlé prý právě klíšťata přitahuje. Myslím si, že jsou to babské pověry.

Několikrát se mi stalo, že jsem v lese narazila na houbaře, kteří měli místo košíku v ruce igelitku. Je to vůbec možné?
To je masochismus, sebevražda. Nechápu takové lidi. V igelitce se houby zapaří a vzniká v nich mnoho nebezpečných látek. Člověk se pak může otrávit i z jedlých hub.

Jaký je nejlepší způsob sběru hub? Má se houba seříznout či vydloubnout?
Myslím si, že je to celkem jedno. Řekl bych, že to každý dělá podle toho, jak je zvyklý. Pokud je sušší počasí, tak je dobré, když houbař jamku zamáčkne, aby podhoubí nevysychalo. Je lepší houbu vykroutit, aby nezahnívala noha.

Které houby jsou nejčastěji zaměnitelné?
Lehce zaměnitelné jsou růžovky s nějakým druhem muchomůrky, žampion s muchomůrkou zelenou nebo čirůvka olivová a závojová se lehce splete s čirůvkou podtrnkovou. Tyto houby se liší snad jenom výskytem.

Kam se má člověk obrátit, když si tedy není jistý druhem houby?
Osobně bych ji raději vůbec nesbíral. Pokud ji dotyčný dá do košíku a přinese domů, ať neváhá a dojde se zeptat do nejbližší mykologické poradny nebo ať se podívá do atlasu hub či na internet na webové stránky České mykologické společnosti, která sídlí v Praze. V dnešní době je i možnost poslat plodnici do České mykologické společnosti.

V Pelhřimově ještě předloni mykologická poradna fungovala. Proč zanikla?
Poradnu jsme zrušili. Ze strany lidí nebyl téměř žádný zájem a navíc bych to kvůli pracovním povinnostem ani časově nezvládl. A pokud je poradna otevřena dvě hodiny a nepřijde buď nikdo, nebo jeden člověk, tak to pak nemá smysl. Lidé, kteří chtějí poradit, mě znají a já jim rád pomohu. Jinak v Jihlavě bude od září fungovat Mykologická poradna v muzeu Vysočiny.

Jaký největší úlovek jste kdy našel? Na co jste nejvíce pyšný?
Nejvíc jsem pyšný na hřib dubový, jehož výška byla 45 centimetrů, obvod měl okolo 40 centimetrů. Co se týče množství, počtu, tak jsem letos nasbíral 150 syrovinek. Letos rostou v hojném množství.

Povoláním jste kuchař. Která houba je podle vás chuťově nejlepší?
Každému může chutnat něco jiného, ale osobně si velmi pochutnám na syrovinkách, růžovkách, ryzcích. Třeba hřib smrkový je velmi pěkná houba, ale chuťově není tak výrazný. Hodí se spíše na sušení, do omáček a podobně. Růžovky, syrovinky a bedly jsou dobré na sádle, másle nebo vyškvařené spolu se škvarky. Výtečné jsou houbové karbanátky, omáčky, zapečené s těstovinami, bramborami. Připravit se dá cokoliv a není ani potřeba přidávat maso.

Proč lidem houby tolik chutnají?
Houby používáme v kuchyni, a to nejen pro jejich vynikající chuť a aroma. Obsahují cukry, bílkoviny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky. Tyto látky naše tělo potřebuje. Například v mladých plodnicích se nachází nejvíce bílkovin. Usušené mladé houby jich obsahují až 30 procent. Přestože čerstvé houby obsahují až 95 procent vody a mají nízkou energetickou hodnotu, jejich výživná hodnota je vysoká.

Houby také obsahují chitin, který napomáhá pohybu střev a tím i trávení.
Ano, a navíc obsahují množství esenciálních aminokyselin. Některé druhy hub jich obsahují více než maso. Houby však obsahují i aminokyseliny, které naše tělo nevyužívá. Množství vitamínů se v různých houbách liší. Všechny obsahují karoten - provitamín A, vitamín B1 a B2, také menší množství vitamínu E, D, K, PP. Obsahují také důležité minerální látky a stopové prvky jako vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, mangan a měď.

Ke konzumaci jsou asi nejvhodnější zdravé nečervivé a nepřestárlé houby. Mají nás zajímat ještě nějaké věci?
Všímáme si také, zda v nich nejsou nakladena vajíčka hmyzu, ze kterých se po delším skladování mohou vylíhnout larvy. Přednostně zpracováváme houby s měkčí dužninou, protože je ani v chladu nemůžeme dlouho skladovat. Druhy s houževnatou dužninou sice tak rychle nepodléhají zkáze, ale musíme je pro jejich špatnou stravitelnost krájet na tenké plátky nebo umlít na masovém strojku a déle tepelně upravovat. Stravitelnost se dá též zlepšit přidáním soli nebo jedlé sody při jejich tepelném zpracování.

Je podle vás lepší houby sušit nebo nakládat?
Z hlediska zachování nutriční hodnoty je lepší houby usušit. Jinak je to každého věc. Houby se mohou i zamrazit. Pokud houby usušíme, je poměr asi 12 ku1. Sušené houby před použitím namočíme do studené vody, získají tak zpátky 80procent svého původního objemu. Na dušení k masu je nutné nejdříve houby namočit. Sušená houba k pečení je výborná jako koření.

Hospodyňky mohou v kuchyni využívat i málo známé druhy hub. Přiblížíte nám některé z nich?
Jedná se například o lanýže, portobello, smrž špičatý či hřib stříbrný.

Na našem území se vyskytuje řada velmi nebezpečných druhů hub. Které patří k velmi rizikovým?
Jako nejnebezpečnější se v tomto směru jednoznačně profiluje muchomůrka zelená, považovaná za jednu z nejjedovatějších a nejnebezpečnějších hub světa, a její blízké příbuzné. Kromě nich existují však i další druhy, většinou ovšem vzácnější, jako jsou rozličné pavučince, vláknice a závojenky. Některé houby vyvolávají po požití psychotické stavy a halucinace, například lysohlávka česká. Ty jsou často záměrně sbírány a konzumovány jako droga, každý by si ale měl uvědomit, že zde hrozí záměna se smrtelně jedovatými čepičatkami nebo předávkování.

Kolik lidí se ročně houbami otráví?
Otrav nebo přiotrávení houbami se v Česku objevuje v průměru asi tři sta ročně, umírají při nich v průměru asi tři lidé, přičemž v poslední době jsou úmrtí velmi sporadická. Nejčastější jsou otravy muchomůrkou zelenou a muchomůrkou panterovou. Jednou se mi stalo, že paní doktorka z Pelhřimova mi volala, že nějaká maminka snědla nejedlou houbu. Při otravě doporučuji ihned zavolat záchrannou službu nebo se dopravit k lékaři. Důležité je hodně pít, aby se z těla vyplavily škodlivé látky.

Stalo se vám osobně, že byste se někdy přiotrávil?
Bohudík ne. Neriskuji, když houbu neznám, tak ji neseberu, nechám ji být. Doporučoval bych, aby to tak dělal každý.

Jakub Šiška
– 33 let, svobodný
– člen České mykologické společnosti v Praze
– amatérsky se houbaření věnuje od malička, profesionálně zhruba pět let
– tři roky v Pelhřimově vedl mykologickou poradnu, pro malý zájem ji však předloni zrušil
– mezi jeho největší houbařský „úlovek“patří hřib dubový, jehož výška dosáhla 45 centimetrů, obvod měl okolo 40 centimetrů; co se týče množství hub, tak nejvíce nasbíral letos – rovných 150 syrovinek

Autor: Alexandra Knapová

29.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby. Ilustrační foto

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Hana V. Konvalinková

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZUJEME

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení