VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pro pamětnici je záhadný pohyb křížku božím znamením

Číhošť /FOTOGALERIE/ – Když se v prosinci roku 1949 v číhošťském kostele zázračně zakýval křížek, bylo Jaroslavě Trtíkové, rozené Vavřičkové, jednadvacet let.

15.8.2011
SDÍLEJ:

Kříž na oltáři číhošťského kostela se pohnul poprvé v prosinci 1949 a farář Josef Toufar za to zaplatil životem. Jaroslava Trtíková na osudný den vzpomíná dodnes. Foto: DENÍK/Roman Martínek

Dnes je jí třiaosmdesát a je jednou ze tří posledních žijících pamětníků, kteří pohyb křížku viděli na vlastní oči. „Při kázání pátera Toufara jsem se otočila k oltáři a zřetelně jsem viděla, jak se křížek začal kývat ze strany na stranu jako kyvadlo. Naklonil se třikrát na každou stranu,“ vzpomíná Trtíková, která od roku 1967 žije se svým o šest let starším manželem Františkem ve Světlé nad Sázavou.

Číhošťský zázrak nakonec vidělo devatenáct lidí. Byli mezi nimi i komunisté. Všichni o tom také podali úřední svědectví. Mezi těmi, kteří byli tehdy v kostele a nevšimli si, že se křížek pohnul, byl i farář Josef Toufar.

Vysvětlení je prosté. Toufar totiž stál na kazatelně zády k oltáři a nikdo ho během mše na úkaz neupozornil.

To, co se v polovině minulého století v Číhošti přihodilo, nedokázal dodnes nikdo racionálně vysvětlit. Možná proto, že se opravdu stal zázrak. Záhadná událost se dokonce dostala i do úvodníku novin New York Times.

Posledních sedmdesát sedm dní života Josefa Toufara se začalo odpočítávat 11. prosince 1949 asi v půl desáté dopoledne v kostele Nanebevstoupení Panny Marie v Číhošti u Ledče nad Sázavou. Toufar stojí na kazatelně a pronáší emotivní větu: „Hle, uprostřed tu stojí, kterého vy neznáte, zde ve svatostánku na vás čeká a tluče srdce Spasitelovo.“

Současně má pravou ruku položenou na srdci a levou ukazuje k oltáři, na jehož vrcholu je asi půlmetrový kříž, který se pohnul a později zůstal trvale vychýlený.

„Stalo se to v ten okamžik, kdy farář pronesl větu o Spasiteli a ukazoval na oltář. Tehdy se křížek začal kývat,“ pamatuje i po jednašedesáti letech Jaroslava Trtíková. Faráři v té době zbývalo do konce života na svobodě osmačtyřicet dní.

Z Číhoště se mezitím stalo poutní místo. Do té doby zapadlá vesnička zažívala nápor poutníků i zvědavců, kteří chtějí vidět slavný křížek. „Byly to zástupy a davy lidí. Z autobusů vylézali v nemocničních županech,“ popisuje Jaroslava Trtíková, která pochází z místního hostince.
„Museli jsme v hospodě pomáhat, takže jsem příliš neměla čas myslet na to, co se v kostele stalo. Vysvětlovala jsem si to tak, že to bylo boží znamení jen pro mě. Jako malá jsem byla často nemocná, a tak jsem to vnímala jako znamení. Netušila jsem, že to viděli i další lidé v kostele,“ řekla Trtíková.

V úterý, dva dny po mši, si farář Toufar zašel do hospody. „Měl rád slabší černé pivo. Řekl mi, že se mu lidé začínají svěřovat s tím, co viděli. Řekla jsem mu, že jsem to také viděla. On mi odpověděl, že se asi muselo něco stát, když to vidělo víc lidí,“ vzpomíná Trtíková.
Prvním, kdo na pohyb křížku faráře upozornil hned druhý den ráno po mši, byl podle knihy Číhošťský zázrak od Františka Drašnera kovář Václav Pospíšil. Události začaly nabírat na obrátkách.

Křížek se pohnul ještě dvakrát

Ve středu 21. prosince přijel do Číhoště František Goldbricht, náčelník Sboru národní bezpečnosti z Ledče. Ten si křížek i oltář prohlédl a našel v něm škvíry, kterými by šel natáhnout drátek ke křížku. Náčelník usoudil, že vychýlení křížku je způsobeno jeho špatným nasazením na hřebík.
Znovu se křížek pohnul 25. prosince, což vidělo osm lidí. Ve středu 4. ledna 1950 přijíždí do Číhoště fotograf Josef Peške z Čáslavi. Jeho fotografii s nakloněným křížkem si mohou poutníci vzít v kostele i dnes. Znovu se křížek pohnul 8. ledna. Tehdy Toufar zjistil výraznější vyklonění křížku.

Poprvé se v Číhošti objevili estébáci z Jihlavy Konopka a Sláma 25. ledna. Drašner ve své knize zmiňuje, že v tentýž den do vesnice přijíždí také papežský nuncius Ottavo de Liva, který Toufarovi radil, aby nechal křížek přibít či přišroubovat.

Do osudového Toufarova zatčení státní bezpečností (StB) zbývají tři dny. Číhošť je stále plná zvědavců a všichni chtějí vědět, co se v kostele stalo. Při nedělních mších praskal kostel ve švech. Toufar lidem stále dokola opakoval, že on nic neviděl, ale křížek se pohnout musel, protože to vidělo devatenáct lidí.

„Pamatuji si, že z toho byl unavený. Myslím, že měl problémy se srdcem, a tak byl dost slabý. Říkal, že je toho na něj moc. Proto pohyb křížku názorně nakreslil a vyvěsil to v kostele,“ přibližuje Trtíková.

Ten den, v sobotu 28. ledna 1950, byl v Číhošti bál. „Nestál za nic, protože se rozneslo, že důstojného pána odvezli tatraplánem,“ vzpomíná žena.

V půl šesté večer faráře vylákali dva estébáci s tím, že jsou novináři. Od té doby ho nikdo z Číhoště neviděl.

Do konce života Josefa Toufara zbývá pouhých osmadvacet dní. V pondělí 30. ledna zmizel z kostela navždy i křížek, který StB odvezla i se zatčeným kostelníkem. Ten byl podezřelý, že faráři pomáhal natahovat drátky.

„Bratr kvůli tomu byl zavřený několik dnů. Přitom je to nesmysl, protože to byl technický antitalent. Neuměl si opravit ani kolo. Řekl jim, že on ani farář nic neudělali,“ vypráví třiaosmdesátiletá Růžena Lebedová z Číhoště, která dodnes bydlí v domku vedle kostela. I ona byla s dalšími osmi členy rodiny na mši 11. prosince, kdy se křížek pohnul poprvé. „Neviděla jsem, že by se hýbal. A jsem za to ráda, protože když zatkli bratra…,“ vzpomíná pohnutým hlasem Lebedová. Jaroslava Trtíková ale říká, že ji státní bezpečnost nikdy nepronásledovala.

Josef Toufar nakonec podlehl psychickému a fyzickému násilí. Ve věznici ve Valdicích jej mučili a farář se přiznal k verzi, kterou vykonstruovala StB. Podle ní Toufar pomocí drátků během mše sám pohnul křížkem. Po roce 1989 se objevil i názor, že to Toufar zorganizoval, aby obnovil poutní slávu Číhoště. Tím, kdo ho k přiznání donutil, byl estébák Ladislav Mácha. V roce 1999 za to byl pravomocně odsouzen na dva roky vězení.

Toufar se ještě přece jen do Číhoště podíval. Bylo to na rekonstrukci rozkývání křížku 23. února. Tehdy zbývaly faráři dva dny života a bylo to na něm vidět. Stěžoval si na křeče v břiše. Po cestě zpátky do Valdic omdlel.

Systém, který měl křížkem pohnout, nikdy nefungoval. Vymyšlené se ukázaly i pomluvy, že Toufar zneužíval děti. Podle historiků vše sloužilo k diskreditaci církve. Josef Toufar zemřel 25. února, údajně na prasklý žaludeční vřed.

Kdo nebo co pohnulo křížem se nepodařilo racionálně vysvětlit. Tajemstvím také zůstává i kam křížek zmizel. „Je zajímavé, že nikdo tehdy nezpochybnil, že se vůbec křížek pohnul,“ říká Josef Pospíšil, současný farář v Číhošti.

Zázrak číslo 2

Kromě verze s drátky, které měl faráři pomáhat ovládat kostelník zpoza kazatelny, se spekulovalo o tom, že vše zorganizovala StB. O tom se ale také zatím nenašel v archivech žádný důkaz a vyšetřování navíc začalo se zpožděním.

Podle věřících šlo o zázrak. V tom je ještě víc utvrdila příhoda z 11. prosince 1998, v den 49. výročí pohybu křížku. Tehdejší královéhradecký biskup Dominik Duka světil v Číhošti nový obětní stůl.

Po obřadu se na zamrzlém okně objevil jasně patrný kříž a vydržel tam, dokud jej nerozpustilo slunce. Číhošť má tak vlastně zázraky dva. Díky tomu druhému našli Číhoští alespoň na okamžik svůj zázračný křížek, jehož osud i schopnosti jsou dodnes zahaleny tajemstvím.

Autor: Roman Martínek

15.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Policisté jdou po zloději s dlažební kostkou

Ilustrační foto

Nový Rychnov jen remizoval, do vedení jde béčko Speřic

Policisté šetří krádež okapových svodů

Horní Cerekev – Čtyři metry okapových svodů odcizil z pátku 20. října na sobotu 21. října neznámý zloděj, který kradl v Havlíčkově ulici v Horní Cerekvi.

Pelhřimovsko na bodový zisk nedosáhlo

Pelhřimovsko – Událostí sedmého kola jihočeské krajské ligy hokejistů byla prohra doposud suverénních Strakonic, které výtečným závěrem udolala Soběslav. Týmům z Pelhřimovska domácí prostředí nepomohla.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Porodnice hlásila narození dvojčat. Byl to vlastně svátek nejen pro rodinu

Pelhřimov, Pacov – Pátek 13. října 2017 byl a zůstane v první řadě výjimečným dnem pro Šmilauerovi z Pacova, jimž se v pelhřimovské porodnici narodila dvojčata Hynek a Zuzana.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení