Když už se ale někdo rozhodne přespat v přírodě, musí se k ní umět chovat. „Máme s čundráky určité špatné zkušenosti. Zajímavá lokalita je pro ně třeba Čertův Hrádek u Nového Rychnova, který leží v přírodním parku. Přespávají tam pod skalním převisem a nechávají po sobě na místě často odpadky včetně plastových lahví,“ mluví o nepřístojném chování jednatel Městské správy lesů Pelhřimov František Kučera.

Vandráci také ne vždy uposlechnou nařízení nerozdělávat oheň ve vzdálenosti menší než padesát metrů od lesa.

Bývalé oblíbené lokality zatopeny

Oblíbená místa k přenocování se nacházejí třeba kolem přehrad Sedlice či Trnávka. V sedmdesátých letech vybudovaná vodní nádrž Želivka ale zase naopak pro starší generaci čundráků oblíbená místa k nocování zatopila.

„Za mých mladých let se vandrovalo například v okolí Vojslavic nebo Dolních Kralovic,“ potvrdil předseda pelhřimovského odboru Klubu českých turistů Pavel Pípal.

Kolem patnáctého roku věku zažíval svá první čundrácká dobrodružství Josef Vaněk. „Po Pelhřimovsku spíš jezdím na jednodenní výlety na kole. Na čundry vyrazím rád třeba do povodí Vltavy,“ řekl.

K vandrování se po letech vrátil i jeho kolega z Agentury Dobrý den Luboš Rafaj. „Chodil jsem, než se narodily děti, a teď, když odrostly, znovu začínám. Navštívil jsem třeba České Švýcarsko, ale mám oblíbená místa i na Pelhřimovsku,“ prozradil Rafaj, pro kterého pravý čundr znamená hlavně spaní takzvaně pod širákem.

Vandrování ale nemusí být vždy jen o nocování pod hvězdami. „S turisty s oblibou přespáváme například na fotbalových hřištích, v tělocvičnách, ale také jsme to zkusili na soukromých zahradách. Vždy se dovolíme a aspoň pak nemusíme řešit problémy, kdyby nás chtěl někdo vyhodit ze svého pozemku,“ svěřil se se svými zkušenostmi Pípal.

Zajímavé úkryty před deštěm při čundrování vyzkoušela Jitka Göblová, která letos vyrazí do přírody už popáté. „Spali jsme třeba v šatně kravína, kam nás pustila jedna moc hodná paní. Jindy nám zase střechu nad hlavou nahradil krmelec,“ popsala své zkušenosti.

Čundry považuje za oblíbený způsob trávení dovolené nebo prázdnin. „Člověk se aspoň na chvíli dostane z města a nestojí ho to moc peněz,“ doplnila.
Čundráci mají podle Pavla Pípala na Pelhřimovsku k pěší turistice dobré podmínky.

„Máme tu velmi hustou síť značení, která je současně dobře udržovaná. Celková délka značených cest, které vedou paprsčitě z Pelhřimova, ale také kruhově kolem celého regionu, dosahuje délky pět set kilometrů,“ uvedl Pípal s tím, že velká většina cest je sjízdná na kole, k čemuž jsou také nyní často využívány.

Od osmdesátého roku pracovali značkaři na tom, aby doplnili síť značení přerušenou například stavbou želivské přehrady. Ale hotovo nebude nikdy. „Každý rok je potřeba třetinu tras obnovit,“ dodal.

Dominika Dufková