Ve středu se to stalo. Jeden osobák přisupěl jako každý jiný den od Horní Cerekve, pro ten pocházející z Moravské Nové Vsi však museli natáhnout zvláštní kolej.

Patřila nejdelšímu modelu vlakové soupravy používané k přepravě osobních automobilů. Emil Urbánek pracoval na vláčku dlouhém bezmála jednadvacet metrů celých jedenáct let. Jakožto zatvrzelý škodovkář naskládal na pětačtyřicet vagónů celkem 322 věrných zmenšenin aut s okřídleným šípem na přídi.

„Celá sbírka obsahuje modelů ještě více, doma mám i laurinky a spartaky. Rozhodl jsem se proto naložit na vlak víceméně jenom ty, které se začaly vozit z továrny po železnici,“ upřesnil šestapadesátiletý sběratel.

Na tahu je škodovka

Nejstarší tedy jsou dvanáctsettrojky a stodvacítky. Nechybí favority, felicie, roomstery ani poslední generace superbu. Vzhledem k tomu, že automobilka na podzim vypustí do světa malé městské auto a pro příští rok slibuje další rozšíření modelové řady, rekordní vláček nemá konečnou podobu.

„Další vagónek mám připravený. Záleží jen na tom, zda škodovka opět udělá i maketu v poměru jedna ku pětačtyřiceti,“ dodal Urbánek.
Velikostní porovnání maxivláčku se žlutou regionovou stojící hned vedle nevyznělo nezajímavě. Představa této soupravy v životní velikosti však spadá pouze do roviny teorie. Vlak dlouhý 945 metrů by na českou železnici vyrazil jenom stěží. „Za prvé by jej nemohla táhnout jedna lokomotiva, ale nejméně čtyři. Tak dlouhý vlak by se navíc nikam nevešel. Nejvýše se můžeme bavit o nějakých sedmi stech metrech,“ pravila přítomná ředitelka železničářského krajského centra osobní dopravy Lenka Horáková.

Police jako depo

Drobnější potíž se zaparkováním vlaku v expozici Zlaté české ručičky mají i lidé z Agentury Dobrý den. Ti si ale poradili. „Tak dlouhou vitrínu nemáme, to je jasné. Vláček tedy rozpojíme a poskládáme jej do několika polic vedle sebe,“ poznamenal Luboš Rafaj.