Je jím hospodaření příspěvkových organizací.

Všech jedenáct vykázalo za uplynulý rok kladný výsledek, mnohdy dokonce v řádu statisíců korun. V součtu to hodilo více než milion a čtvrt.
„Výsledek je to pěkný. Ředitelé organizací si uvědomili, že situace města není jednoduchá. Hodně peněz se ušetřilo také díky elektronické aukci na dodavatele energií,“ připomněl starosta Leopold Bambula.

Smazali předchozí ztrátu a ještě zbylo

Pravidla zní následovně. Městem zřízené příspěvkové organizace každoročně odčerpají z pelhřimovského rozpočtu na provoz předem stanovenou sumu peněz. Počínat by si měly pokud možno tak, aby konečný rozdíl nákladů a výnosů neměl záporné znaménko.

Nejlépe si vloni vedli v této disciplíně v domě seniorů. Zbylo jim bezmála 370 tisíc korun. Shodou okolností právě tato organizace vykázala před rokem více než čtvrtmilionovou ztrátu.

„První rok byl z našeho pohledu složitý. Nikdo netušil, kolik budou stát energie, museli jsme dokupovat spoustu věcí. Vloni už jsme se měli od čeho odrazit,“ vysvětlil tamní ředitel Josef Scháněl, jemuž po vypořádání ztráty zbylo 111 tisíc. Padesát tisíc spadlo do fondu odměn pro zaměstnance, zbytek do fondu rezervního použitelného pro neplánovatelné výdaje.

Tabulkově druhým nejúspěšnějším hospodářem byla s 229 tisíci kulturní zařízení města. Jak ale upozornil ředitel Martin Ecler, víceméně se jedná o peníze vázané na rockový Poutník fest, který kulturní středisko pořádá společně s pivovarem. „Určitou rezervu tam mít musíme.

Stačí, aby festival jeden rok propršel a jsme v mínusu raz dva,“ pravil Ecler, podle něhož kultura sama o sobě těžko kdy bude zisková.
„Stálý příjem nám plyne zejména z pronájmu kulturního domu a tamních kanceláří. Z toho řadu akcí vlastně dotujeme. Některé oslavy navíc pořádáme zadarmo,“ zmínil Ecler třeba masopustní veselici či promenádní koncerty na náměstí.

Nábytek se kupuje zásadně na jaře

Pokud se základních škol týká, tam platí jednoduché pravidlo. Neutrácet, dokud nedorazí účet za zimní topení. „Ta částka se může rok od roku výrazně lišit. Proto nakupujeme nový nábytek a další nezbytnosti vždycky až zjara,“ řekl ředitel ZŠ Komenského Martin Skořepa.
Školy se vedle příspěvku města opírají také o příjem za pronájem tělocvičen. Některé půjčují i keramickou dílnu, případně pořádají rukodělné, jazykové či počítačové kurzy.

Vypadá to dobře

Jejich hospodaření každopádně podléhá pravidelným kontrolám městských úředníků. „Je to proto, abychom včas předešli záporným výsledkům hospodaření. Pokud bychom zjistili významný nesoulad mezi náklady a výnosy, okamžitě bychom navrhli řešení,“ dodal starosta Bambula, jinak také dlouholetý vedoucí finančního odboru bývalého okresního úřadu.

Pěkná hospodářská čísla příspěvkovek kvitovali při schvalování závěrečného účtu města, jehož byla dotyčná tabulka součástí, také zastupitelé města. „Tak pěkný výsledek nebývá obvyklý. Ředitelé zaslouží pochvalu,“ poznamenal Jiří Běhounek, který se obratem optal na údaje za letošní první čtvrtletí. Dočkal se uspokojivé odpovědi. Zatím to vypadá dobře.

Jak hospodařili
– Domov pro seniory 368 277
– Kulturní zařízení 229 106
– ZŠ Osvobození 183 172
– ZŠ Komenského 164 378
– Technické služby 133 708
– ZŠ Na Pražské 93 477
– Dům dětí a mládeže 71 510
– ZŠ Krásovy Domky 12 378
– Školní jídelna třída Legií 11 973
– Mateřská škola 5 679
– Základní umělecká škola 3466
Zdroj: Městský úřad, údaje v Kč