„Přivedla mě k ní sestřenice, která taky recitovala,“ vypráví Žaneta, která letos končí šestou třídu. Za uplynulý školní rok se jí v recitování povedlo dosáhnout řady úspěchů.

Pochvalný list

„Ve školním kole jsem byla druhá a v oblastním kole jsem získala první místo,“ prozrazuje recitátorka. Dařilo se jí i v okresním kole, ze kterého postoupila do krajského recitačního klání. „Tam jsem od poroty dostala pochvalný list,“ pokračuje Žaneta. Úspěch ve všech kolech jí vynesl přednes úryvku z knížky Tomase Breziny Půlnoční slavnosti.

Zhluboka dýchat

Text, který si Žaneta uvybrala sama, se poctivě učila několik měsíců. „Většinou jsem ho trénovala po vyučování s paní učitelkou Ilonou Fojtovou. A pak jsem ho ještě řekla doma před spaním mamce,“ popisuje mladá recitátorka. Tu před každým vystoupením provází pověstná tréma. „Po prvních pár větách ze mě ale tréma naštěstí spadne, takže po zbytek přednesu už mě vůbec netrápí,“ usmívá se Žaneta Rychtová.
A co by ostatním poradila na překonání trémy? „Žádný zvláštní recept nemám. Většinou mi ale pomáhá soustředit se na text a zhluboka dýchat,“ radí Žaneta, která se chce recitaci věnovat i v příštím školním roce.

„Recitace mě moc baví. Na základce mi zbývají ještě tři roky, po které na recitování určitě nezanevřu,“ uzavírá Žaneta Rychtová.