VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stehlík: Sedlákovi nejvíce otravuje život úřední šiml

Pelhřimov – Vnést zdravý selský rozum do vztahu s úředníky. Více si vážit půdy a učinit pro zachování její úrodnosti, co jenom půjde.

3.6.2011 4
SDÍLEJ:

Josef StehlíkFoto: DENÍK/Michal Vítů

Tak zní nejbližší úkoly Asociace soukromých zemědělců, kteří měli valnou hromadu včera v Pelhřimově. Hovořili jsme s předsedou tohoto hnutí Josefem Stehlíkem.

Co v současnosti nejvíce tíží českého sedláka?
Zcela zodpovědně mohu říci, že nás trápí především byrokracie. Rozumíme tomu, že dostáváme dotace, jsme tedy svým způsobem vázáni na státní správu, musíme předkládat určité doklady. V mnoha případech ale přesahují požadavky úředníků rámec nejenom evropských směrnic, ale kolikrát přímo zdravý rozum. I z toho důvodu jsme se asi před třemi roky zasadili o vznik antibyrokratické komise na ministerstvu zemědělství.

Občas prosáknou i zprávy o znepokojení zemědělců s cenovou politikou či nepřejícím počasím.
Je to tak, máme však zjištěno, že naši členové se většinou dokáží s těmito nepříznivými vlivy popasovat. Někdy to jde hůře, jindy snáze. Do opravdu složité situace je ale dostávají především přemrštěné požadavky úředníků.

Na schůzi se mluvilo i o zachování úrodnosti půdy. Nepřipadá vám, že se tato otázka v praxi zanedbává?
Za největší problém českého půdního fondu považuji nadměrnou erozi. Vzhledem k tomu, že tohle se neřeší dlouhodobě, neboť k tomu chybí politická vůle, pomalu začínáme ohrožovat potravinovou bezpečnost našeho státu. Tu nechápejme jako čísla, kolik se čeho vyrobí. Podívejme se na ni spíše z pohledu nakládání se zemědělskou půdou. Je tady poměrně značný podíl nájemní půdy, tomu odpovídá i přístup k ní.

Kdo jí podle vás škodí nejvíce?
Máme zjištěno, že spíše než sedláci na ni mají neblahý vliv velkodružstevníci, případně nadnárodní holdingové společnosti. V souvislosti s tím říkáme, proč by tito zemědělci, kteří se podílí na ničení půdy, zanášení rybníků či silnic bahnem, měli dostávat tytéž dotace jako malý hospodář, který tohle nedělá?

Na Pelhřimovsku se mluví v souvislosti s chystanou výstavbou velké bioplynové stanice o osazení významné výměry kukuřicí. Nezavání vytěžováním půdy i tento záměr?
Přesně o tom mluvím. V podstatě se jedná o důsledek nastavení tuzemské zemědělské politiky. Pod tlakem velkých podniků se velice málo uplatňují malé projekty. To je otázka i bioplynek. V opačném případě bychom se nedostali do situace, která hrozí u vás. Velkopodnikatelé tady nejsou ničím omezeni, podle toho to také vypadá. Za alarmující zjištění považuji už jen samotný pokles bonity půdy, která se třeba na jižní Moravě či v okrajových částech Vysočiny za posledních třicet let snížila o celou třetinu!

Co může takové pěstování kukuřice ve velkém způsobit?
Na kukuřici je nejhorší právě to, že její pěstitelé ji často sází v erozně ohrožených oblastech. Ve svazích a podobně. Dostáváme se do situace, kdy nám rostou velké lány v krajině, kde nemá tato plodina vůbec co pohledávat. Kromě toho vzniká takzvaná monokultura neboli neprostupnost krajiny. A to už vůbec nemluvím o dopravní zátěži, která se k „nakrmení“ bioplynových stanic váže. Když to sečtu, nejsem si jistý, jestli se přínos vyrobené obnovitelné energie alespoň vyrovná všem těmto negativům.

Pojďme k veselejším věcem. Zemědělec přece není jen ten, kdo pěstuje plodiny a chová zvířectvo.
Těší nás, že si lidé pomalu začínají uvědomovat skutečnou úlohu sedláka. On na venkově nejenom hospodaří, on tam žije se svojí rodinou, stará se o krajinu, účastní se tamního společenského života. Už deset let pořádáme soutěž o Farmu roku, letos jsme ji rozšířili i o farmářské slavnosti na statcích úspěšných členů. První z nich byly právě na Vysočině, v Ratibořicích u pana Dobrovolného. Přišly se tam podívat čtyři tisíce lidí.

Tak to musíte mít radost i z pozvolného návratu farmářských trhů na náměstí.
Radost z toho pochopitelně máme, shodou okolností jsme při této iniciativě zpočátku stáli. Dlouhodobě usilujeme o možnost zvětšit takzvaný prodej ze dvora, trhy jsou další zajímavou možností, jak sedláci mohou své výrobky udat. Jediné, co nám trochu vadí, je občasné zneužívání pojmu farmářský trh. To znamená, že se na náměstích občas objevují prodejci, kteří nemají s farmařinou vůbec nic společného. Trhy jsou ale vynikající nápad.

Autor: Michal Vítů

3.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby. Ilustrační foto

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Hana V. Konvalinková

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZUJEME

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení