Pobočka pelhřimovského Muzea Vysočiny dostane do expozic zrestaurovanou svatební korouhev, která byla vyrobena u příležitosti sňatku rakouského korunního prince Rudolfa a belgické princezny Štěpánky.


Svatba se konala desátého května roku 1881. Korouhev ze sbírek pelhřimovského muzea je s největší pravděpodobností jedinou svého druhu v České republice.


Jedinečně obrácená


„Zatím se v republice nenašla žádná podobná korouhev,“ potvrdil ředitel pelhřimovského Muzea Vysočiny Ondřej Hájek. A jak se tato vzácnost do muzea dostala?A jak se tato vzácnost do muzea dostala?

„Nevíme přesně, kdy a jak se jeden z mála pozůstatků velkolepých oslav sňatku Rudolfa a Štěpánky ocitl právě u nás v muzeu,“ pokračoval Ondřej Hájek.


Jisté ale je, že korouhev, která zrestaurováním získala zpátky svůj ztracený lesk a krásu, se stane svědkem spousty dalších svateb. Bude totiž stálou ozdobou Rytířského sálu. Ten na Kámeni slouží právě jako oddací místnost.


„Atmosféru dotvoří i portréty obou královských manželů. Zatím pouze jako grafické perokresby. Doufáme, že se nám do budoucna podaří získat dobové fotografie, kterými je nahradíme,“ doplnil ředitel muzea Hájek.


Svatební korouhvi na jedinečnosti přidává ještě skutečnost, že je v podstatě zrcadlově obrácená.„Korouhev se vytvářela pomocí šablony. Možná proto, že ji výrobci dělali narychlo nebo nebyli znalí heraldiky, netrápili se tím, jak na plátno šablonu kladou a stalo se, že ji umístili tak, že jsou všechny prvky na korouhvi zrcadlově obrácené,“ prozradil Hájek.


„Tím pádem je korouhev z heraldického hlediska úplně špatně. Když se návštěvník na korouhev podívá, zjistí, že český lev je pohledově na pravé straně, zatímco podle heraldiky má být správně na levé, protože je to znak královské země,“ vysvětlil Hájek.


Korouhev je důkazem, že i pověstná rakouská preciznost měla svá slabá místa. „V monarchii bylo všechno přesně nalinkované a muselo to do puntíku klapnout. Co se týče svatební korouhve Rudolfa a Štěpánky, platí pořekadlo, že i mistr tesař se někdy utne, což ovšem nijak nesnižuje hodnotu korouhve, ba právě naopak,“ zdůraznil Hájek.


Otázkou zůstává, zda díky tomuto unikátu stoupne na hradu Kámen zájem o sňatky. „Zatím máme na letošek objednaných dvacet svateb, to je o tři sňatky více než za celý loňský rok,“ nastínila Alena Vetešníková z Obecního úřadu v Obratani, který má oddávání na Kámeni na starosti.


Jestli se počet svateb po umístění korouhve do expozice ještě zvýší, si ale Vetešníková netroufá odhadnout. „Vůbec nevím, zda korouhev přiláká na hrad více snoubenců. Nedá se ale vyloučit, že při rozhodování některých párů, kde si říci ano, možná tento historický unikát sehraje svou roli,“ míní Vetešníková.

O svatební korouhvi
K výrobě bylo použito povoskované plátno, na kterém je malba provedena temperovými barvami podle šablony. Uprostřed korouhve jsou zobrazeny postavy tří andělů, nesoucích stuhu s letopočtem 1881 a stuhu s písmeny R a S, alianční znaky habsbursko-lotrinského rodu a belgického královského rodu.
Po stranách jsou rozmístěny znaky rakouských korunních zemí a Uherského království. Pod anděly se propojují tři stuhy se zemskými barvami Belgického království, Rakouského císařství a Českého království
O zrestaurování se postarali odborníci z Technického muzea v Brně