Rozmach průmyslové revoluce, železnic, telegrafu a později i telefonu zásadním způsobem zefektivnily fungování pošty, která se stala jedním z hlavních hybatelů tehdejšího obchodu a rozvoje vůbec.

V roce 1836, rok před tím, než byl vydán poštovní zákon, který určil podobu moderní pošty, byla založena pošta v Humpolci. V květnu to bude právě 175 let. Sběratel a milovník poštovní historie Josef Zmek se u této příležitosti rozhodl uspořádat výstavu, která byla ve čtvrtek zahájena v sále muzea na Horním náměstí v Humpolci. Zmek se spolu s klubem filatelistů a s pomocí města Humpolec podílel i na přípravě unikátního razítka, které bude u příležitosti výročí na poště používat.

Havlíček do sněmu

„Součástí akcí, které se k výročí váží, je i vydání šedesátistránkové publikace, která zahrnuje historii poštovního spojení v Humpolci od roku 1750 až do dneška,“ řekl Zemek s tím, že unikátnost humpolecké pošty tkví například v tom, že než se dočkala současné budovy, byla ve městě na šesti místech.

Velmi zajímavou kapitolou v její historii je i obsazení poštmistrů, kdy mnozí z nich byli velmi zajímavými osobnostmi. „Velmi silnou regionální osobností byl například pan Krajník. Tento velice aktivní člověk byl přítelem Karla Havlíčka Borovského, kterému pomohl zajistit i zvolení říšským poslancem. Borovský, když byl v Humpolci, tak u něho také přebýval,“ zmínil Zmek poštmistra, kterého s brixenským vyhnancem spojilo i roznášení Havlíčkových Národních novin.

Budova ztrácí styl

Publikace se věnuje i nekonečným peripetiím, které humpolečtí museli absolvovat, než se dočkali budovy pošty odpovídající požadavkům města soukenického průmyslu. Problémy s umístěním, rozpočtem, provázené i petiční akcí řešenou vládou prodloužila ještě hospodářská krize, a tak se Humpoláci dočkali stávající budovy pošty až v roce 1937. Architektem byl Karel Pecánek a stavbu provedla firma Klein a Mann.

„Stavba má jednoznačné prvky prvorepublikové architektury včetně tektoniky fasády, která je velice zajímavá a k objemu vlastní hmoty vyvážená. Ostře symetrická budova byla velice vhodně umístěna. Nelze opomenout původní interiér, který se už moc nedochoval. Velmi zajímavé bylo prosvětlení haly a další drobnosti. Je to určitě cenná stavba, ale poškozují ji necitlivé zásahy, které se postupně aplikují. Jde například o obklady z leštěné keramiky nebo výměnu dveří, které jsou v úplně jiném členění než ty původní,“ zhodnotil humpolecký architekt Luděk Rýzner.