Podobnou roli hraje i město Pelhřimov v majetkovém rozvržení sil Úpravny vody Želivka. Devadesátiprocentní balík akcií třímá Praha, kam ostatně proudí naprostá většina vody. Na druhou stranu je tu i celá řada dalších měst, která nechtějí být opomíjena.

Jejich představitelé se sešli a sestavili dohodu o výkonu akcionářských práv. „Dokument je v podstatě jakousi gentlemanskou dohodou, že budeme spolupracovat při prosazování našich zájmů,“ objasnil důvody pelhřimovský místostarosta Tomáš Dufek.

Metropole potřebuje mít ještě pět procent

Smlouva, kterou schválili na svém posledním zasedání i pelhřimovští zastupitelé, deklaruje společný postup. Dohoda přitom žádného akcionáře úpravny nezbavuje práva hlasovat zcela svobodně. Praha má sice ve vlastnické struktuře nezpochybnitelnou převahu, v jednacích pravidlech nicméně stojí zmínka o tom, že aby mohlo být v rámci valné hromady přijaté usnesení, je zapotřebí souhlasu pětadevadesáti procent akcionářů.

A zmínka je to důležitá. Znamená totiž, že Praha potřebuje získat podporu ještě nejméně pěti procent menšinových vlastníků.
Těch jsou desítky. Největším takovým podílem vládne Beroun, má 1,28 procenta. Druhým nejvlivnějším minoritou je s devíti desetinami procenta akcií shodou okolností zrovna Pelhřimov.

O vodním díle Švihov se však nyní mluví nejenom ve spojitosti s majetkovým rozvrstvením největší vodárenské fabriky v republice. To téma nicméně s úpravnou vody úzce souvisí. Je jím nevalná kvalita vody, která do Želivky přitéká.

Vyjádření, která se neposlouchají hezky

Nepěkných hodnot dosahují zejména dusičnany a fosfáty. Osmdesát procent vody se valí do přehrady právě z Pelhřimovska. „Kamkoliv přijedeme, jsme ihned označeni ještě s Pacovem za největší znečišťovatele. A všude nám připomínají, že pokud nezvládneme naši čistírnu zmodernizovat, můžeme zapomenout na další rozvoj města,“ uvedl před pelhřimovskými zastupiteli starosta Leopold Bambula.

Místostarosta Tomáš Dufek naopak nabídl druhý úhel pohledu na věc. „Je sice pravda, že patříme k největším znečišťovatelům povodí Želivky. Na druhou stranu opravujeme naši čističku za stamiliony korun, jenom z městského rozpočtu to odčerpá šedesát milionů. Vzhledem k tomu, že se jedná o tak důležitý zdroj pro celou Prahu, dokázali bychom si představit její mnohem velkorysejší podíl. Za to, že Pelhřimov leží v ochranném pásmu, přece nemůžeme,“ namítl Dufek.

Jakost vody však ovlivňuje nejenom předpisová čistírna. Své vykoná i zemědělství, přesněji řečeno způsob hospodaření. Z čistě vodárenského hlediska je nejvhodnějším krajinným prvkem les.

Dbát nejvyšší opatrnosti se naopak doporučuje při v současnosti tolik moderní záměně bramborářských polí za kukuřici. Ta totiž vodu nejenže nezadržuje, zůstane po ní vyprahlá zem.

O tom všem se mluvilo také při pražské Mezinárodní konferenci o vodě, které se zúčastnil i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. „Z pozice kraje nemáme moc šancí stav zemědělství a lesnictví změnit. Pokud ale Pelhřimovští projeví jakoukoliv iniciativu, přivítáme to,“ sdělil Jiří Běhounek.