Senožatští tuto biomasu využili k vytápění tamní základní školy. Ta tím pádem za vytápění ušetří až tisíc korun denně. „Byla by škoda nechat zbytky stromů ležet ladem. Proto jsem si řekl, proč je nepoužít pro vytápění základní školy,“ vylíčil iniciátor myšlenky a správce senožatských obecních lesů Jan Brothánek.

Dobrý skutek

Od nápadu zbýval nejdůležitější krok k jeho uskutečnění, a to sehnat speciální stroj, který by zbytky dřevní hmoty seštěpkoval, aby se s nimi dalo topit. „Oslovil jsem tedy firmu, která by nám biomasu seštěpkovala,“ pokračoval Brothánek.

Ten ještě netušil, že společnost provede naštěpkování dřeva zcela zdarma. „Když jsme se dozvěděli, že se biomasou bude vytápět základní škola, kterou využívají i děti ze senožatského dětského domova, řekli jsme si, že uděláme dobrý skutek a práci jsme odvedli jako sponzorský dar,“ řekl Jaroslav Hackerschmied z První písecké lesní a dřevařské společnosti, která se postarala o seštěpkování.

„Vůbec jsme to nečekali a mile nás to překvapilo. Je vidět, že dobří lidé ještě nevymřeli. První písecké lesní za jejich solidaritu moc děkujeme, protože použití štěpkovacího stroje není zrovna nejlevnější záležitost,“ dodal Brothánek.

Půl milionu

Vytápěním biomasou škola výrazně ušetří. Úspora se pohybuje mezi osmi sty až tisícikorunou denně. „Biomasou vytápíme školu teprve od února. Každá uspořená koruna se ale počítá,“ sdělil ředitel senožatské základní školy Miroslav Šimek.

Za loňskou topnou sezonu proletělo ve škole komínem téměř půl milionu korun. „To jsme topili koksem a briketami. Pokud bychom vytápěli pouze koksem, byla by celková částka ještě tak o dvě stě tisíc korun vyšší,“ přiblížil Šimek.

Vytápění biomasou si pochvaluje také školní kotelník Jiří Vokřál. „Topení dřevěnými štěpkami je trochu náročnější. Biomasu totiž musím míchat s koksem, protože pouze se štěpkami topit nemůžeme, kotle na to nejsou stavěné,“ vysvětlil Vokřál. I v případě, že školu nevytápějí čistou biomasou, kotelník předpokládá, že oproti loňsku ušetří sto metráků koksu. „Navíc topení biomasou je šetrnější k životnímu prostředí než klasická tuhá paliva,“ uzavřel Jiří Vokřál.