Zatímco v roce 2009 bylo prostřednictvím úřadu vyplaceno 3,039 milionu korun, za minulý rok částka narostla na 5,232 milionu korun. Zlepšení situace se v dohledné době neočekává.

Hlavní příčinou není nezaměstnanost, jak by se dalo předpokládat. „U nás je to způsobeno tím, že se sem stěhují obyvatelé z různých koutů republiky,“ vysvětlil vedoucí odboru Josef Fiala.

Současný správní řád totiž umožňuje podat žádost o příspěvek v hmotné nouzi v místě trvalého bydliště, následně pak převést agendu a výplatu do místa, kde se klient obvykle zdržuje. Lidem žádajícím o dávky Humpolec poskytuje v současnosti dostatek ubytovacích kapacit.

„Je zde dostatek ubytoven a bytů v osobním vlastnictví k pronájmu. Pronajímatelé pak mají jistotu, že ubytování a nájmy sociální odbory v prevenci proti bezdomovectví klientům zaplatí,“ upozornil Fiala.

Vysoká cena za druhou kategorii

Ceny nájmů a ubytování jsou často nadhodnocené, a neodpovídají úrovni bydlení, v mnoha případech jde o bydlení druhé a třetí kategorie. Někteří majitelé rádi přistoupí i na povolení trvalého pobytu nájemníkům, čímž se jim jistota peněz za činži ještě zvýší. „Problémy s tím související následně řeší sociální odbor a město,“ dodal Fiala. Situaci nenahrává ani fakt, že nejbližší azylové domy jsou v Jihlavě, Žďáru nad Sázavou a Havlíčkově Brodě.

Před dvěma lety tvořili velkou část žadatelů především agenturní zaměstnanci ze zahraničí a zejména Slovenska. S nástupem krize po nich v nově vzniklých ubytovnách zbyla prázdná místa, která dnes vyplňují především tuzemští příchozí.

Vyhlídky do příštích let příliš optimistické nejsou. Od 1. ledna 2011 jsou zrušeny sociální příspěvky u dávek státní sociální podpory na úřadech práce, které lidi držely nad hranicí hmotné nouze. „Valná část z nich pod nás nyní příjmově spadne, takže lidí v hmotné nouzi bude ještě více,“ připomněl Fiala, podle něhož přibývá i lidí bez domova.

Samotní bezdomovci pro státní kasu nepředstavují výraznou zátěž. Riziko mohou částečně představovat z hlediska kriminality a ochrany veřejného zdraví.

„Od nás většinou nic nechtějí, nespolupracují, úřadům se vyhýbají. Mají svůj způsob života, nezávislý na systému sociálních dávek,“ dodal Fiala s tím, že sám ví zhruba o šesti lidech ve spádovém území, kteří se za bezdomovce dají označit.

Do Humpolce za ubytováním

Problém Humpolce není v sousedním Pelhřimově zdaleka tak palčivý. „V roce 2010 jsme na dávkách v nouzi vyplatili zhruba tři miliony dvě stě tisíc korun. Případů přibývá, ale o nějakém velkém nárůstu nelze hovořit. Přichází to spíše ve vlnách, které souvisejí například se sezonními prácemi,“ uvedla vedoucí odboru sociálních věcí Jana Sládková. Podle ní se skutečně stává, že někteří klienti migrují z Pelhřimova do Humpolce, kde mají větší šanci na ubytování.