Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V katakombách si hráli na Rychlé šípy

Jihlava – Jak o sobě sám tvrdí, zná Jan Šustr, vedoucí oddělení správy jihlavského podzemí, jihlavské katakomby lépe než samotné město.

8.2.2011
SDÍLEJ:

Jihlavské podzemí. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ archiv

Kouzlu pětadvaceti kilometrů spletitých chodeb podlehl už před pětatřiceti lety jako školák sedmé třídy, kdy jemu a jeho spolužákům učitelka vyprávěla o dolování stříbra.

„A tak jsme jednou s klukama zašli do města, našli jsme vstup do katakomb a už to začalo. Hráli jsme si na Rychlé šípy, bylo to úplně něco jiného. Katakomby jsou můj život,“ začíná své vyprávění Šustr.

V katakombách se kluci orientovali podle značek, které si sami vyráběli. V papírnictví nakupovali křídy nebo spreje a chodby si značili. Jeden ze Šustrových kamarádů Jiří Prokop však zašel dokonce ještě dál. Pro lepší orientaci v podzemí si vyrobil speciální přístroj. Nazval ho katograf.

„To bylo takové prkýnko se spoustou otočných šipek a koleček. Pootočil si, kolik ušel kroků. No a když šel doleva, otočil šipku doleva, když doprava, doprava. A když šel pak zpátky, tak aby trefil, celý přístroj zkrátka otočil,“ popisuje katograf Šustr.

Ten také vzpomíná na to, jak v podzemí potkávali tisíce potkanů. „Tenkrát byl problém s kanalizací, a tak vylézali z kanálů. V podzemí měli spoustu místa na to, aby tam mohli řádit,“ usmívá se milovník jihlavských katakomb.

Když se s kamarády před lety plazil štolou, dokonce narazil i na potkaní hřbitov. „V bahně leželo spoustu mrtvých a rozkládajících se potkanů. Mezi nimi běhali i živí. Vůbec se nás nebáli a lezli přes nás. Přehnalo se jich po nás dobrých sto. Ale nic nedělají, jen občas kousnou do holínky, brání se. Dokážou vyskočit až na rameno,“ popisuje zážitek Šustr.

Potkan je vzácností

V dnešní době však na potkana v jihlavských katakombách narazíte málokdy. Město totiž dvakrát ročně provádí deratizaci. „Dříve potkani vylézali z košů a kanálů, dneska už je potkan vzácností, ale deratizaci je potřeba provádět. Nejhorší situace byla pod Komenského ulicí, tam podzemí totiž vede až k řece,“ připomíná vedoucí oddělení správy jihlavského podzemí.

Jednou ze záhad jihlavských historických chodeb jsou dvě svítící stěny, z nichž jedna je přístupná veřejnosti. Šustr však zůstává nohama na zemi. „Já vím, co tam svítí, je to wurtzit, barit a willemit. Je to vědecky podložené,“ říká realisticky Šustr. Ten za nejhloupější otázku považuje to, když se lidé při prohlídkách nejčastěji ptají, zda se v podzemí opravdu vyskytuje duch. „Za ta léta, co tu chodím, bych už ho snad musel vidět. Lidé věří každé hlouposti. To spíš tady potkáte bezdomovce,“ přibližuje Šustr.

O letošní zimě však zatím na žádného bezdomovce ukrývajícího se v podzemí nenarazil. Město se totiž snaží katakomby střežit. „Vchody pravidelně kontrolujeme, dříve se ale stávalo, že nějaký bezdomovec urazil zámek, vlezl do〜vnitř a přečkal tady zimu,“ doplňuje Šustr. V katakombách je totiž stálá teplota okolo deseti stupňů Celsia.

Před několika lety však v katakombách narazili dokonce na bandu feťáků. „Byly to děti od deseti do čtrnácti let. Bylo jich tady asi patnáct. To jste ještě neviděli, tancovaly nám tady nahaté a ani nevěděly, jak se jmenují. Letos je ale klid,“ podotýká Šustr.

Hloubili sklepy

Jihlavské podzemí je svou délkou po znojemském druhým největším v Česku. Délka chodeb se odhaduje na pětadvacet kilometrů, z nichž devatenáct je ucelený labyrint. „To znamená, že chodby jsou propojené, dalších šest kilometrů jsou takzvané lokální úseky, ty mají vchod maximálně ze tří domů,“ přibližuje Jan Šustr.

Podzemí je vybudováno ve třech patrech. Nejspodnější se nachází dokonce až dvanáct metrů pod zemským povrchem. O příčinách vzniku jihlavského podzemí kolovaly nejrůznější domněnky. Podle Šustra byly chodby budovány ke třem účelům. „Podzemí razili horníci ve středověku, bylo budováno pro skladování potravin, odvodnění a odkanalizování města a za třetí také jako úkryt obyvatelstva při živelních pohromách a obléhání města,“ říká.

Když noví obyvatelé přicházeli do Jihlavy, na zakoupené parcele si vybudovali dům. „Pod ním si vyhloubili sklep a začali podnikat, pokud prosperovali, nechali si prorazit štolu, pokud prosperovali i dále a půda jim to dovolila, vyrazili boční štolu, pokud ne, museli jít dolů a vyrazili třetí patro. Takhle se poznají prosperující domy v centru města,“ doplnil Šustr. Havíři prý v podzemí pracovali ve dvou. Za jeden den práce vyrazili pouhých 2,5 centimetru chodby.

Měšťané si také nechávali hloubit studny. Ve středověku totiž město zásobovaly dvě nádrže, které postupem času přestaly stačit. Později byly na místech nádrží, tedy na nynějším Masarykově ná〜městí, vybudovány dvě kašny.

Autor: Dana Křížková

8.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Příběh prvovoličky.
5

Kateřina Ješetová zažila své volební poprvé

Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století.
9

Na biofarmě se musejí dobře střídat plodiny a více nad tím přemýšlet

U malých voličů z Olešné vyhrály ovocné knedlíky

Olešná – Předtím, než se ve volební místnosti v Olešné usadila oficiální volební komise, za plentu a k urně se opět vrhli tamní školáci. Děti z prvního stupně základní školy letos volily své neoblíbenější jídlo.

Do Putimova zašli volit dva Markové Šalandové

Putimov – Zajímavá dvojice s voličskými průkazy zavítala do volební místnosti v Putimově u Pelhřimova.

Volební komise se ve Včelničce baví také háčkováním

Včelnička - Když se do volební místnosti ve Včelničce na Pelhřimovsku voliči zrovna nehrnou, členové komise se baví po svém.

Na nesprávném místě: Ze základní školy poslali voliče do kulturního domu

Kamenice nad Lipou – Stále rušno mají dnes ve volební místnosti v Kamenici nad Lipou. První, kdo svůj hlas do urny ve volební místnosti na tamní základní škole vhodil, byl člen komise Ján Lettrich.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení