Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrad Orlík je svým způsobem nezastupitelný, říká Durdík

Humpolec – Zajisté nebudeme lhát, řekneme – li, že profesor Tomáš Durdík je archeolog a kasteolog evropského formátu. Přední odborník z Archeologického ústavu Akademie věd ČR při svých výzkumech nevynechal jediný hrad u nás.

28.12.2010
SDÍLEJ:

Přední český archeolog Tomáš Durdík by dokázal poutavě vyprávět o humpoleckém hradu Orlík celé hodiny.Foto: DENÍK/Archiv

Do hledáčku badatelského zájmu se mu tak dříve nebo později musel dostat i humpolecký Orlík. V této souvislosti výrazně přispěl i do nedávno vydané knihy Hrad Orlík nad Humpolcem.


Jak jste s hradem nad Humpolcem přišel do styku?
Jsem badatel z povolání zkoumající hrady. Svým způsobem mám, mimo jiné coby autor velké encyklopedie českých hradů, něco společného se všemi českými hrady. S Orlíkem jsem přišel do styku poměrně záhy v rámci svých badatelských aktivit, protože některé aspekty tohoto hradu jsou nezastupitelné a věci, které se dají studovat tady, se nedají studovat jinde. Hrad jsem nemohl pominout. Od doby iniciativy města Humpolce provádím v souvislosti se stavebními prácemi ve spolupráci s kolegou Dragounem archeologický výzkum. Je možno říci, že můj vztah k Orlíku je velmi blízký.


Zmínil jste specifika Orlíku, které při zkoumání hradů v Čechách nejdou pominout. Které to jsou?
Je jich několik. Orlík je v některých aspektech dost zvláštní. Velice zajímavá je už jeho úplně nejstarší fáze, kterou stále známe přes všechny výzkumy jen částečně, ale zase na tolik, abychom ji dokázali charakterizovat. Patrně šlo o nějaký strážný hrádek nad kutacími pokusy, který měl chránit dobývání drahých kovů. Takové věci u nás byly, ale známe je velmi málo.


A co ta mladší fáze?
Druhé specifikum je podoba hradu ve 14. století a zejména jeho jádra, které doslova připomíná, budiž mi to dovoleno říci, domeček pro panenky. Je to ten nejmódnější hradní typ, který se tehdy stavěl. To znamená, že byl znakem postavení jeho majitele a který už naznačoval, kam on si myslí, že patří. Jenomže tento člověk, který to stavěl, sebevědomí a představu měl, ale s těmi prostředky to bylo poněkud slabší. To znamená, že jedním z prostředků, jak splnit zadání, byla miniaturizace. Majitel si postavil hrad kapesní. Má vše, co má mít, jenom je to tak maličké, že některé věci jsou takřka nepoužitelné. Nejvíc to odnesla věž, která připomíná spíše tovární komín.


Obrannou fuknci asi neplnila.
Plnila funkci zejména hlásky, když tam někdo vylezl. Maximálně mohl vystřelit, ale tím ty možnosti končily. Hrála tak roli zejména statutárního symbolu.


Čím ještě je hrad výjimečný?
Třetí orlické specifikum spadá do závěrečných fází jeho života do 16. století. Tehdy se vlastně poprvé, byť ve velice rozmělněné podobě, projevily ohlasy v té době nejvyspělejšího, tedy italského pevnostního stavitelství. V době, kdy v Čechách už v rámci habsburské monarchie bylo zakázáno stavět nová opevnění, se posouvaly všechny peníze a aktivity na tureckou hranici, protože tam bylo ouvej. Takových věcí z této doby je v Čechách velmi málo. Shodou okolností se právě v těchto končinách opevňovaly hrady Orlík a Lipnice, kde nějaké ohlasy a náznaky tohoto stavitelství jsou. To je velice špatně zastupitelné, protože to nikde jinde není. To jsou minimálně tři špičkové důvody ke studiu, kromě řady dalších, které Orlík poskytuje.


Čím si tento vliv Itálie vysvětlujete? Byl hradní pán nad poměry movitý?
Movitý být musel, protože takové stavení vždycky něco stojí. Ale všechno se měnilo, bylo to za pochodu. Bylo to v době, kdy hradům odzvánělo. I pro největší magnáty znamenalo postavit hrad, který by byl plnohodnotnou pevností v dobovém vojenství, neřešitelným problémem. Jediný, kdo v té době byl schopen takové věci stavět, byl stát. V tomto případě král, potažmo císař. Byl to zřejmě jeden z pokusů držet krok. Netroufnu si soudit, jak moc fakticky, nebo jak moc vizuálně, ale rozhodně to na tom bylo vidět. Cosi z toho v té době nejmodernějšího to má.


Byla to tedy určitá móda?
Móda na jedné straně, na druhé beznaděj. Když se podíváme, jak jsou tyto nejmladší opevnění provedena, vypadá to půdorysně dobře. Jsou zde však tenké zdi, nemá to obvykle velikánské hradní násypy, a kdyby se do toho dobová děla opravdu opřela, tak z hradu létaly třísky.


Nejstarší doklady hradu, nebo strážní tvrze se datují od kdy?
Zde jsme odkázáni pouze na vyhodnocení archeologických nálezů, což má všelijaká specifika. Prohlásíme – li, že jsme někde okolo přelomu 13. a 14. století, nepochybíme. V té době tady ten nejstarší jednoduchý hrad vznikl.


Co se týká archeologických artefaktů, našli jste něco zajímavého?
Jako při všech hradních výzkumech jsme objevili obrovské množství nálezů. Jsou-li dobře přečteny, a to bych zdůraznil, protože pokud získá takové věci vytržené ze souvislostí nějaký amatér nebo vykradač, je to jenom věc, která nic jiného neřekne. Není to věta v příběhu. Musíme říci, že nejsme hledači pokladů, i když i ty takzvané poklady někdy nacházíme. Hlavně však hledáme informace. Zajímá nás, co nálezy vypráví a jak vypovídají o tom, jak tam ti lidé žili, na jaké to bylo sociální úrovni, jak plynula hradní každodennost a čím se lišila od jiných sociálních prostředí. Tímto směrem jsme na Orlíku získali velké množství zcela neocenitelných svědectví. Samozřejmě převažují v uvozovkách běžné archeologické nálezy jako rozbité nádobí, rozbitá kachlová kamna – na Orlíku byla nesmírně hezká, kuchyňský odpad a zejména kostičky, které doslova umožňují podívat se lidem do talíře.


Jak tedy takový talíř na Orlíku vypadal, že vám skáču do řeči?
Talíře zrovna středověk neznal. Jedlo se z různých misek, ať už dřevěných nebo keramických. Středověký člověk jedl značné množství masa. Základní potravinou bylo třeba pivo. To bylo chápáno ne jako něco dobrého na pití, ale jako základní potravina. Jedly se chlebové placky a spousta zeleniny, luštěnin a podobně. Co je malým překvapením nejen z Orlíka, ale z naprosté většiny hradů, jejichž výzkum jsme prováděli, je relativně malý objem kostí lovné zvěře. Říká se a je to tak, že lov byl jedna z mála zábav, které příslušely urozenci, a že by se ve velkém měla tato zvěř i konzumovat. Ale hodnotíme – li ty kostičky, tak dospíváme k názoru, že lovná zvěř i ryby, které středověk jedl ve velkém, i drobné ptactvo, tak je to takových šest až osm procent nálezů.


Co ještě ukazují nálezy z Orlíku?
Nalezené věci skutečně odpovídají vyššímu sociálnímu prostředí. To například znamená, že zvířata, která se na Orlíku konzumovala, se porážela jinde a na hrad se vozilo jenom lepší maso.

Tomáš Durdík
– narozen v roce 1951 v Praze
– významný český archeolog a kasteolog, specialista na hradní architekturu
– vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově, dnes přednáší na třech školách
– představitel či člen řady mezinárodních vědeckých společností
– autor řady odborných knih či scénářů k filmům o pamětihodnostech

Autor: Jan Cihlář

28.12.2010
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Derby mělo jednoznačný charakter

Fotbalistům Pelhřimova se daří, po výhře nad Brnem jsou v tabulce I. ligy na fantastickém třetím místě.

Góly v přesilovkách a skvělá obrana přinesly cennou výhru

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Vysočina - Přinášíme vám vyplněný dotazník politických špiček z Vysočiny. Takto politici odpovídali na naše otázky v Deník-Busu před volbami v pátek 13. října.

Práce na nové silnici finišují

Pelhřimovsko - Řidiči, kteří cestují po nové silnici, která leží mezi Pelhřimovem a Božejovem, už mohou sjíždět ke všem obcím, jenž právě tato silnice ulevila od rušného provozu.

Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Vysočina - Hlavní silniční tah z Havlíčkova Brodu do Jihlavy se stal v pondělí kritickým místem. Během jediného dne tam došlo ke dvěma vážným dopravním nehodám. Zranilo se při nich 14 lidí.

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení