Určitá základna lidí ochotných jít s kůží na trh zde už existuje. Otázkou je poptávka, ale ta nebude zodpovězena, dokud se to nezkusí. Katarína Křížová z Humpolce se o trh zasazuje. První by se mohl objevit už na jaře. „Budeme se snažit co nejvíce oslovovat dodavatele z blízkého okolí.

Je to trochu problém, protože většinou pěstují brambory, řepku a obilí ve velkém množství. Místní farmáři se zatím příliš nechtějí orientovat na atraktivnější plodiny, protože to považují za nerentabilní. Naštěstí existuje pár nadšenců, kteří pěstují bylinky či vyrábí med a na slovo tržnice slyší,“ říká Křížová, která jako lídr humpoleckých Věcí veřejných zařadila farmářský trh do volebního programu.

Podpora z Moravy

Pokud by byl místních producentů nedostatek, počítá se s pěstiteli z Moravy, kteří by doplnili sortiment ovoce a zeleniny. „Pro ně je prodej na tržnicích běžnou záležitostí, takže mají potřebné certifikáty i vybavení. Navíc, pokud je oslovíte, jsou vstřícní a vděční za kontakt. Svoji nabídku přizpůsobují situaci na trhu,“ chválí Křížová.

Vedení města myšlenku podporuje a chce na vzniku farmářského trhu v Humpolci spolupracovat. Samotní farmáři, kteří už na trhy v hlavním městě jezdí, by ty místní nevynechali. Neskrývají však obavy, zda by se jejich produkty setkaly s ohlasem. „Místní trh by byl určitě přínosem. Široko daleko žádné nejsou, a měly by být přímo u zdroje. Teď jde o to, aby byl zájem. V Praze to přeci jenom více frčí,“ dělí se o zkušenosti Jana Provazníková, která se sýry z kozí farmy v Krasolesí slaví úspěchy na pražské Náplavce.

Ochota připlatit si za kvalitní zeleninu ve zdejších podmínkách nemusí být takovou samozřejmostí jako v Praze. „Je to také o výchově lidí. Sama jsem byla překvapená, jak velmi málo maminek reagovalo na bio zeleninu. Bude to asi běh na dlouhou trať,“ myslí si Hana Habermanová ze Ctiboře, která pěstuje zeleninu a dodává ji zákazníkům v bedýnkách.