Pelhřimovská nemocnice dohnala jednadvacáté století

Velkolepá oprava hlavní lůžkové budovy právě skončila. V její středové části zbývá vlastně už jenom sešroubovat postele a zapojit přístroje. Pak si nemocniční personál zahraje v dokončeném areálu naposledy na hýbající se škatulata a počin bezmála za půl miliardy korun začne naplno sloužit svému účelu.

„Nejpozději do konce roku chceme všechno doladit tak, abychom od ledna poskytli pacientům plný komfort,“ uvedl vedoucí technického úseku nemocnice Tomáš Koubek. Zatímco dosud musel pacient oběhnout kvůli hospitalizaci polovinu areálu, nyní se mu dostane veškeré pozornosti v příjmové zóně. A od té chvíle vlastně nemusí až do svého odchodu domů opustit hlavní budovu.

Sestřičky jej uloží do nejvýše třílůžkového pokoje, každý z nich má vlastní sociální zázemí a uzamykatelné skříňky. Vyšetřovna, rentgen, operační sály a v případě krajní potřeby i ARO či jednotka intenzívní péče, tohle všechno je nyní pod jednou střechou.

Klid na uzdravení

Nehledě na pohodlí i péči, kterých se nemocným dostane. Jak zdůraznila vrchní sestra z ortopedie Milada Tůmová, dopředu pokročilo obojí. „Pamatuji, že jsme na oddělení mívali třicet pacientů doslova nacpaných v několika pokojích. A ti lidé tu leželi třeba i tři týdny, soukromí žádné. Dneska tady pobudou se stejným problémem třeba týden a na pokoji jsou po dvou,“ pravila sestra Tůmová, která pracuje na ortopedii již od otevření pelhřimovského oddělení v roce 1970. Současná přívětivější tvář nemocnice se ale nerodila lehce.