Pokud je potřebujeme, přijedou. A to rychle. Občas mi přijde, že si to někteří z nás vůbec neuvědomují. Agresivita pacientů totiž prudce stoupá. Dokážete si představit, jaké šance má ve vteřině útoku zdravotnice vážící padesát kilogramů, napadne-li ji třeba stokilový agresivní opilec nebo feťák? Něco jiného je, když pacient za své jednání nemůže kvůli zdravotním potížím. Toho jsem byla svědkem i já. Případ se stal v centru Pelhřimova. Muž zkolaboval, přijeli záchranáři, pomohli všemi silami, byť to zrovna v tu chvíli neměli vůbec jednoduché.
Je pravda, že záchranáři jsou pravidelně odborně školeni na zvládání nestandardních situací, na komunikaci s problémovými pacienty. Vědí, jak předcházet situaci, aby se nevyhrotila. Vskutku, nemají lehkou práci. Ale mohli by, kdyby se někteří z nás nechovali agresivně, ale trochu slušně a nezapomínali na základní lidské vlastnosti. A ještě něco mi vadí. Zvědavost a nulová snaha pomoci někomu jinému než sám sobě. Místo aby lidé v kritické chvíli poskytli první pomoc nebo byť jen slovně pomohli, raději zvědavě okukují.

alexandra.knapova@denik.cz