Než aby se nechal legálně zaměstnat a z platu se mu strhávala podstatná částka kvůli exekuci na plat, zvolil zaměstnání načerno. Pro Luboše i stavební firmu, která ho zaměstnává, je bezesmluvní kontrakt oboustranně výhodný. On si ke své podpoře výrazně přilepší, firma ušetří na odvodech. Navíc může od smluvené dohody odstoupit kdykoliv.

Tak nějak může vypadat modelový příklad práce načerno, která plošně narůstá. O četných rizicích tohoto způsobu živobytí ví Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni: „Má sice vidinu vyšší mzdy, na druhé straně riskuje, že mu ji zaměstnavatel nevyplatí a on nebude mít možnost se bránit. Navíc není pojištěn proti úrazu na pracovišti, práce se mu nezapočítává do důchodu a dál mu roste dluh na zdravotním a sociálním pojištění, pokud si ho sám neplatí. Nemůže si půjčit v bance, a půjčí – li si u lichváře nebo využije lákadla rychlé půjčky, dostane se do kolotoče dluhů. Pokud přitom i nadále pobírá sociální dávky v nezaměstnanosti, hrozí mu trestní stíhání,“ varoval Hůle.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chce zvýšit kontroly a postihy práce načerno. Podle Ivony Zahálkové z kontrolního a právního oddělení pelhřimovského úřadu práce je však její prokázání velmi obtížné.

„Pokud přijdeme na kontrolu, pracovník vlastně nemusí mít ani písemnou dohodu. Stačí mu říct, že dnes ráno nastoupil a nikdo mu už neprokáže, že nemluví pravdu,“ uvedla Zahálková.

Možnou pákou, podle analytičky úřadu práce Dany Kejřové, může být snad finanční úřad, který by zjistil nesrovnalosti v účetnictví firmy, která zaměstnává načerno. Těch, kteří si k podpoře přivydělávají, mohou pouze do čtyř tisíc korun, má úřad práce v evidenci tři sta třicet, což je v poměru k 2500 nezaměstnaným v okrese málo. „To, že si někdo k podpoře vydělá více jak čtyři tisíce, prokázat nejde. Papírově to všichni mají, a že si vydělal více, prokázat nelze,“ potvrdila Kejřová.

Řešením jsou změny legislativy

Kolik prohřešků se daří v okrese prokázat? „Jsou to mizivé počty. V posledním roce jsme přišli na nějakých pět případů,“ dodala Ivona Zahálková. Odborníci a úřady práce vidí východisko pouze ve změně legislativy. Nezaměstnaní i firmy v podstatě jednají velmi racionálně v prostředí, které nastavil stát. Jak zaměstnanec, tak jeho zaměstnavatel maximalizují výnos a snižují ztráty.

„Nelegální práce je legislativně definována teprve od roku 2004. To je velmi krátká doba pro zemi, kde se čtyřicet let bralo přilepšení k platu, takzvaný melouch, jako něco zcela běžného. Ostatně i slavné normalizační heslo, že kdo nekrade, okrádá rodinu, položilo základy současnému stavu,“ vysvětlil příčiny současného stavu Daniel Hůle, který je mimo jiné vedoucím programu Kariérního a pracovního poradenství při společnosti Člověk v tísni.

Aby se situace změnila, musí podle Hůleho práce načerno přestat být výhodným kontraktem. „Toho lze dosáhnout mimo jiné komplexními legislativními změnami v oblasti nezaměstnanosti, sociálního pojištění a daní. Neméně důležitá je důsledná kontrola dodržování existujících zákonů ze strany státu. Do té doby budou lidé ohrožení sociálním vyloučením dál melouchařit,“ upozornil odborník.