Právě tyto dvě seniorky se podepsaly pod památeční keramiku, kterou si odvezl prezidentský pár z pelhřimovského domu seniorů. „To byl jen takový momentální nápad. Dneska už bych to znovu neudělala,“ okomentovala skromně Marianna Klapová malou plastiku vyzdobenou rybičkami.

Je libo ozdobu, ubrus nebo dečku

Třiaosmdesátiletá obyvatelka domu seniorů však svoji zručnost nezapře. Ráda plete, háčkuje, vyšívá. Když si usmyslí vyrobit obrus či dečku na stůl či vánoční ozdobu, prostě to udělá. Koneckonců jako dlouholetá kartáčnice má k ručním pracem ty nejlepší předpoklady. „Ale jděte, vždyť já si u toho jen tak blbnu,“ mávla rukou Klapová.

O pět let starší Milena Dubová se vyjádřila ohledně svého výrobku rovněž z keramické hlíny sebekriticky. „Docela mě překvapilo, že vybrali zrovna to moje dílko. Mně osobně se to moc nelíbilo. Ale je to zvláštní pocit, že prezident má na památku zrovna něco ode mě,“ přitakala Dubová, která se ani v pokročilém věku nenudí.

Třikrát týdně chodí do denního stacionáře v Sadech. Nejvíce ji baví právě ruční práce. Kromě toho čas od času dopisuje do novin, chodí ven. Pondělní návštěvu prezidentského páru ve městě sledovala přímo pod pódiem na náměstí. „Oba jsou to hrozně příjemní lidé,“ dodala Dubová, která pracovala jako zbožíznalkyně shodou okolností také v Kartáčovnách.

To Mariannu Klapovou besídka s Livií Klausovou ve společenské místnosti domova přímo uchvátila. „Člověk by čekal nějakou vznešenou dámu. Ona je ale doopravdy sympatická, bezprostřední, moudrá. Na nic si nehraje, to člověk hned pozná,“ rozplývala se seniorka, která to ostatně první dámě při loučení „na rovinu“ řekla.

Nutno dodat, že první dámu státu označení za „obyčejnou, správnou ženskou“ neurazilo. Právě naopak. A tento okamžik jí budou navždy připomínat i dva hliněné prezenty.