Nezaujatý pozorovatel by usoudil, že si děti od rána až do večera jen hrály. Svým způsobem je to pravda. „Nejvíce se mi líbilo, jak jsme společně stavěli domeček pro skřítky,“ rozplývali se Jan Moravec s Eliškou Perníkářovou, zatímco Marii Moravovou upoutala hra s šátkem na nevidomé.

„Když jsem vedla za ruku kamarádku, která nic neviděla, byl to zvláštní pocit,“ pravila žákyně z 3.B. Nebyl to prachobyčejný prodloužený víkend, „ulejvárna“ ze školy.

I když děti slzičky nad odpočinkem od vyčování rozhodně neronily. „Je to tady bezva, jel bych znovu,“ přitakal Martin Pech.
Všechny ty hry, které učitelky pro děti vymýšlely, měly nesporný význam.

Zábrany odpadávají

Vlastně celý dvoudenní pobyt se točil okolo prevence takzvaných sociálně patologických jevů. Nezanedbatelnou roli hrálo upevňování a prohlubování mezilidských vztahů v kolektivu.

„Děti se hravou formou učí vnímavosti vůči svému okolí. Třeba, když stavěly v lese domečky z klestí, musely spolupracovat, přijmout nápad toho druhého,“ vysvětlila učitelka Jitka Pětníková. Kladů by se však našlo mnohem více.

„Některé děti třeba byly poprvé někde samy bez rodičů. Vyzkoušely si tedy základní pravidla soběstačnosti, s pomocí kamarádů také překonaly případný stesk po domově,“ přidala se vychovatelka Zlata Váchová.

Spoustě věcí by žáci dost možná mohli přijít na kloub i přímo ve školních lavicích. Změna prostředí ale účinek všemožných her násobí. „Uprostřed přírody je to přece jenom něco trochu jiného než ve škole. Odpadá takový ten klasický vztah žák–učitel. V bezprostřednější atmosféře děti všechno vnímají úplně jinak,“ dodala Váchová.

Výletníci si pochvalovali i samotné rekreační zařízení stojící kousek od slavné vodní elektrárny. „Pro naše potřeby je to tady naprosto ideální. Máme všechno, co potřebujeme. Navíc se o nás výborně starají,“ ocenila Pětníková služby Stanislava Pihávka.

Za školu chodí úplně všichni

Však také třeťáky hned dneska vystřídají na Želivce jejich o rok starší spolužáci. V pelhřimovské Komenského ulici vůbec podobně zaměřenými kurzy nešetří.

Projekt Pojďte s námi za školu pamatuje na každý z tamních devíti ročníků. Všichni si postupně někam vyrazí. Tedy až na prvňáčky a druháky, kteří chodí společně na vycházky či sáňkovat. „Pro nejmenší děti by byl pobyt mimo domov přece jenom příliš náročný,“ podotkl ředitel ZŠ Komenského Martin Skořepa.