Na ostrůvek v křižovatce najíždí dvě policejní dodávky a jedna služební Octavia. Během chvíle se vypínají semafory a rázný policista už míří do středu provozu. Následuje první upažení a od Humpolce na Jindřichův Hradec už pulzuje doprava.

Mezitím se hromadí chodci u přechodu a jejich zvídavé pohledy na řídícího policistu značí nejistotu. Pár vteřin váhavých pohybů a jsou na druhé straně. „Jak přejít vím, jsem bývalý řidič z povolání a postoje policistů znám. Ostatním jsem řekl, že mohou také jít,“ řekl Jan Kadeřábek, se kterým se vydal zbytek hloučku.

„Z praxe vím, že když je hodně chodců, bývá to tak, že vyjde jeden a ostatní jdou za ním. Když tam stojí sám, váhá,“ dodal s úsměvem vedoucí dopravních policistů Miroslav Lhotský.

Jeho dlouholeté poznatky jsou záhy potvrzeny. U každého výjezdu z křižovatky jeho kolegové upozorňují na chyby přecházejících. „Lidé váhají. Často pokyny regulovčíka neznají a čekají na jasný signál,“ sdělil první dojmy nadstrážmistr Roman Holada.

Za okamžik později tak tak přejíždí cyklistka po přechodu pro chodce. „Jela po přechodu, a ještě když neměla. Chodci šli na špatný pokyn s tím, že mysleli, že jim zelená nesvítí,“ okomentovala situaci policistka Jana Kuklová.

Celá situace se poté mírně dramatizuje vjezdem řidiče „na červenou“ do křižovatky. Nápadná je i rychlost chodců. V nejistotě se oproti normálu se zeleným panáčkem rapidně zvyšuje. „Teď běhají všichni,“ usmívají se policisté, kteří všem vysvětlují hned po úspěšném zdolání přechodu správný postup.

Z auta je to jasnější

Mnozí chodci se shodují, že z pozice motoristy by jejich počínání bylo klidnější. „Nyní nevím, čekám na povel. V autě bych asi věděla spíš,“ říká před přechodem Tereza Šenouchová.

Po chvilce ji následuje skupinka pracantů. Vidí rozpažené ruce policisty a paralelně projíždějící vozy – jasný signál a bez problémů jdou. „Jistě, pokyny a signály za ta léta znám, ale semafory jsou lepší,“ říká důchodkyně Marie Špilarová, která rovněž přešla silnici bez dlouhých rozpaků.

Mnozí řidiči také občas zazmatkovali. „Často se stává, že při odbočování nevědí, zda policistu objet nebo jet před ním,“ řekl Lhotský. Takových momentů, kdy motoristé regulovčíka nesprávně objížděli, mohl během včerejšího dopoledne pozorovat hned několik.

„Zkusíme také třístrannou uvávěrku,“ nabádá vedoucí policistu uprostřed provozu. V okamžiku už se automobily šinou pouze do jednoho ze čtyř směrů. „Toto upřednostnění jedné z ulic používáme v případě nehody, zácpy, nebo jiné uzávěrky,“ vysvětluje Lhotský.

Ukázkou nejistoty některých šoférů bylo také pozdní opouštění křižovatky. „Často pozdě zareagují a zůstanou stát, policista jim pak dává možnost na opuštění křižovatky, což oni nevědí,“ dodává vedoucí „dopraváků“.

A co samotní dirigenti? Nebolí je od píšťalky pusa? „To ani ne, horší je to potom s rukama. Pak můžete řídit i postojem a na chvíli si odpočinout,“ dodává praporčík Karel Holzbauer, který uprostřed proudu aut rozhodnost neztrácel.