Humpolečtí chtěli znát možnosti zdroje Perlavka. Může dávat tolik vody, kolik si představují?

Na tohle nelze přímo odpovědět. Perlavka není prameništěm s přirozeným vývěrem vody, jedná se o místo s dobrou dostupností hladiny podzemní vody. V tomto případě hodně záleží na tom, jakým způsobem se tam voda dostává. Proto se vyplatí sledovat údaje o srážkovém úhrnu v této oblasti či jak dobře a rychle dokáže vláha prosáknout do země. Až osmdesát procent dešťové vody totiž do podzemí neproteče. Vypaří se, spotřebují ji rostliny, a podobně.

Můžete ve stručnosti představit dotyčný zdroj? Jaké jsou jeho největší přednosti či naopak nevýhody?

Perlavka leží v lesním údolí, je to vlastně puklinová zóna s minimálním odtokem. Podzemní voda z tohoto původně nedotčeného prostoru mívala výjimečnou kvalitu. Dobrá je i nyní, s výstavbou dálnice a silniční sítě jako takové se ale přece jenom pohoršila.

Právě. V tamní vodě se objevily stopy soli, zřejmě zrovna z nedaleké dálnice. Pozorujete tento jev u hlavních dopravních tahů často?

Hodně záleží na tom, jak se stavitelé silnic k problému postavili. Třeba v Úsobí na Havlíčkobrodsku mají jeden vodní zdroj také těsně vedle dálnice. Tam si ale dokázali bezpečný odvod nečistot důsledně pohlídat. Na Humpolecku se tak nestalo. Veškeré nečistoty z dálničního mostu proudí do středové kanalizace jihlavské silnice, a celé to ústí do lesa, v němž leží nijak neochráněná Perlavka.

Proč tomu tak je?

Bylo to zrovna v době, kdy se začal budovat velký vodovodní řád HUPEPO. Takže se nad tím tenkrát mávnulo rukou. Uvažovalo se tak, že lesní zdroje, jako je Perlavka, se beztak postupně odstaví, a že se všichni napojí na HuPePo. Nyní se to celé otočilo. Každý si dneska dobře rozmyslí, jestli vodu draze nakupovat, nebo ji mít neporovnatelně lacinější. Některé zdroje už jsou ale poznamenané.

Co byste tedy městským vodohospodářům doporučil?

Je potřeba začít se o ochranu Perlavky doopravdy starat. Ať už se bavíme o předcházení neblahým vlivům přilehlé dálnice a silnice. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že Perlavka je pouze jedním z pěti tamních zdrojů. Pozornost bezesporu zasluhují všechny.

Voda z Perlavky každopádně obstará až polovinu spotřeby vody dvanáctitisícového města. Lze se na tento zdroj spoléhat i do budoucna?

Předně se sluší podotknout, že Perlavka vzhledem k současným klimatickým podmínkám dává Humpoleckým maximum vody, jaké dát může. Další zvyšování objemu zejména čerpáním prostřednictvím hloubkových vrtů nelze doporučit. Celý podzemní systém je propojený, a pokud dlouhodoběji odebíráte hloubkovou vodu, zároveň snižujete hladinu podzemní vody na větším území. V důsledku toho hrozí, že povrchové zdroje, mezi které patří právě i Perlavka, mohou nevratně vyschnout. A to by byla velká chyba.