„Při kosení pícnin a obilí přijde o život více než polovina mláďat srnčí zvěře. U menších zvířat je procento ještě vyšší,“ řekl Jan Machotka, který se zabývá myslivostí a ochranou přírody.

Na sklízecích strojích musejí mít zemědělci účinné plašicí zařízení. Podle vedoucího pelhřimovského městského odboru životního prostředí Josefa Slavětínského je jejich povinností také dát s dostatečným předstihem myslivcům o kosení vědět.

„Největší problém je, že neexistuje žádný orgán, který by dodržování opatření zabraňujících škodám na zvěři řádně prověřoval, a donutil tak zemědělce i myslivce dbát zákonných nařízení,“ uvedl Machotka. Podle něj by mělo smysl odhánět zvířata z polí průběžně celý měsíc před sklizní, aby tam nevyvedla mláďata.

Zvěř nemá proti kombajnu šanci

Ve chvíli, kdy zemědělské stroje vyjedou do polí, totiž nemá zvěř mnoho možností úniku. Rozpětí žacích lišt kombajnů dosahuje až devíti metrů a stroje mohou po poli jezdit i třicetikilometrovou rychlostí.

„To, kolik zvířat skončí pod lištami strojů, závisí na tom, zda nás zemědělci na chystanou sklizeň upozorní. Někteří to dělají, jiní ne. Rádi bychom na ně proto apelovali, aby tak skutečně činili,“ uvedl Oldřich Sedlář, jednatel mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

Hlavní je tak ochota se vzájemně domluvit. „Letos jsme nezničili ani jeden kus srnčí zvěře. Na strojích máme samozřejmě plašiče, ale je to i z toho důvodu, že je mezi námi i spousta myslivců,“ řekl Josef Blažek, předseda Výrobně–obchodního družstva v Jetřichovci na Pelhřimovsku.