Ti pohotovější za hvizdu brzdících pneumatik střetu zabrání, ti méně šťastní pak vytáčejí horké linky pojišťoven, které finančně rovnají pomačkané plechy jinak nablýskaných miláčků.

Škody však počítají i myslivecké spolky. Zabránit střetům se zvěří, nebo alespoň snížit jejich počet, by měly takzvané pachové ohradníky. Ty byly v rámci pilotního projektu kraje Vysočina a pojišťovny Generali o prázdninách rozmístěny kolem vybraných úseků na Vysočině.

„Nejohroženější úseky komunikací vybrali ve všech okresech kraje Vysočina přímo myslivečtí hospodáři ve spolupráci s policií,“ sdělila mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová. „Vyžádali jsme si informace od policistů, na jakých místech se střety se zvěří stávají nejčastěji. Na základě toho jsme postupovali,“ osvětlil spolupráci s policií jednatel pelhřimovského mysliveckého spolku Josef Dědouch.

Způsobené škody jdou do milionů

Jak vykazují statistiky policistů, Pelhřimovsko patří mezi okresy, kde škody způsobené střetem se zvěří dosahují i milionových hodnot. „V roce 2009 jsme zaznamenali celkem pětadvacet nehod způsobených zvěří, která vběhla do dráhy jedoucího vozidla. Od ledna do srpna letošního roku je nehod stejně jako za celý uplynulý rok 2009. Celkové škody pak činí milion devět set padesát čtyři tisíc korun,“ uvedla mluvčí pelhřimovské policie Hana Kotková.

Rozmístění pachových ohradníků mělo na Pelhřimovsku na starost celkem deset honiteb.

„Pachové ohradníky jsou vlastně tyče, na které je aplikována pěna s přípravkem zvaným duftzaun. Ten obsahuje pachy šelem, které by měly odradit lesní zvěř, aby se k danému místu přiblížila,“ vysvětlil funkci pachových ohradníků jednatel mysliveckého spolku v Pelhřimově Josef Dědouch.

Tyče rozmístili do škarp u silnic

Řidiči mohou speciální tyče napuštěné odpuzující látkou zahlédnout například ve škarpách u silnice z Pelhřimova k Velkému Rybníku, v okolí Kamenice nad Lipou, Olešné nebo třeba Kojčic.

Jak dodal jednatel pelhřimovského mysliveckého spolku Dědouch, pachové ohradníky jsou rozmístěné tak, aby nebránily přirozené migraci zvěře.
„Mezi inkriminovanými místy jsou vynechané prostupy. Jinak jsou tyče rozmístěny v rozsahu osm až deset metrů,“ řekl Dědouch.

„Samotné pěny, ve které je účinná látka působící šest až osm týdnů, padlo na ošetření komunikací více než padesát tub. Nosič koncentrátu je ekologicky odbouratelný a zcela se rozloží po třech až pěti letech,“ uvedla několik zajímavostí Stanislava Bulantová z oddělení lesního hospodářství krajského úřadu v Jihlavě.

Jaký budou mít pachové ohradníky efekt, zjistí lesníci a policisté až v únoru následujícího roku.

V závislosti na výsledku se pak bude rozhodovat o tom, zda se speciálních tyčí na Pelhřimovsku rozmístí více.