Podle pelhřimovského alergologa Martina Buchala je nejhorším obdobím pro alergiky, kteří tvoří asi třicet procent lidí, jaro a časné léto.

Začátek sezony se může rok od roku lišit

Každý rok je trochu jiný. „Začátkem jara kvetou břízy, olše, pak nastupují trávy a obilí. Kvůli deštivému jaru jsme právě nyní v plné pylové sezoně,“ vysvětlil lékař stále přeplněnou čekárnu. Oblast s vyšším počtem alergenů ve vzduchu se těžko určuje, protože je vítr může odvanout až na vzdálenost několika kilometrů. „Samozřejmě se tak z pole může dostat až do města,“ uvedl Buchal.

Výjimku tvoří pyl řepky. „Je totiž poměrně těžký a nedostane se daleko od pole,“ podotkl doktor o rostlině, na kterou si jeho pacienti často stěžují, ale málokdy jsou na ni skutečně alergičtí.

„Jeví se jako pravděpodobné, že se počet lidí citlivých na řepku bude zvyšovat,“ pokračoval. S rozvojem jejího pěstování se zvětšuje alergenní zátěž a roste počet lidí, kteří si na ni vytvoří přecitlivělost.

Alergie je civilizační choroba. „Vždy tu sice byla, ale v současné době jí výrazně přibývá. Je to dané tím, že je jaksi v módě, ale hlavní roli hrají civilizační faktory. Mezi nimi změna způsobu života, stravy, bydlení a trávení volného času,“ řekl Buchal a dodal, že prostředí ovlivňuje například i autodoprava. Smog totiž mění vlastnosti pylových zrn.

Faktorů je mnoho, teorií však ještě víc

Poslední hypotéza vzniku alergií byla takzvaná hygienická teorie. „Zakládá se především na změně životního prostředí. Viní z rozvoje alergií například užívání dezinfekčních prostředků,“ objasnil alergolog, který s touto teorií částečně souhlasí. Nezohledňuje však podle něj nárůst alergií v nejchudších zemích světa.

Pylové alergie patří k nejčastějším. Nezřídka lidem vadí také plísně nebo roztoči, ale objevují se i potravinové alergie. „Co vím, tak jsem alergický na peří, kočky, plísně, prach, trošku na psy a na břízu,“ svěřil se jeden z Buchalových pacientů Tomáš Jůn. Období, kdy se u něj přecitlivělost na pyl nejvíce projevuje, nastává na jaře. „Prach a plísně mi ale vadí celoročně,“ dodal.

Objevit se alergie může v jakémkoli věku. Alergikem je už pak člověk na celý život, ale někdy mohou ustoupit její projevy. Neléčené alergie související s dýchacími cestami mohou přivodit alergické astma. „Zjistil jsem, že mám slabé astma, až ve dvaadvaceti, ale pokašlával jsem asi od šestnácti,“ prozradil Jůn.

Závažné alergie dokonce ústí do anafylaktických šoků. „Může to být reakce na hmyzí bodnutí, ale i na některé potraviny jako burské oříšky,“ vyjmenoval alergolog.

Nejdůležitější je podle doktora prevence. Pokud to jen trochu jde, alergici by se měli hlavně snažit vyhnout rizikovému prostředí.