„Mám sedmadvacetiletou praxi. Za celou tu dobu narostl počet nemocných touto nemocí takřka o šedesát procent, což je značně alarmující,“ informovala pelhřimovská dermatoložka Danuše Březinová.

Podle statistik právě melanom tvoří dvě třetiny veškerých úmrtí na kožní nádory. Stejně jako u jiných forem rakovinného bujení platí, že pokud přijde pacient k lékaři včas a nemoc je zachycena v raném stadiu, je velká šance na uzdravení. Ne všichni si však tuto skutečnost uvědomují.

„Lidí, kteří si nechávají znaménka nebo pigmentové skvrny prohlédnout, obecně přibývá, tato problematika se v posledních letech dostává do jejich povědomí. Jedná se však především o mladé lidi, senioři jsou na tom podstatně hůře,“ sdělila Březinová.

„Starší pacienty k nám většinou přivedou až jejich děti nebo vnuci. Často tvrdí, že se přece neopalují, ale neuvědomují si, že stačí běžná práce na zahradě a podobné aktivity venku,“ přiblížila lékařka Březinová. Co se týče opalování, odborníci se shodují, že sluneční záření riziko vzniku melanomu prokazatelně zvyšuje.

„Epidemiologické studie opakovaně prokázaly, že v drtivé většině případů se jedná o změny navozené u osob disponovaných UV zářením. Nejvíce rizikové je nárazové opalování se spálením kůže,“ vysvětlil primář pelhřimovské onkologie Jaromír Kořínek.

Ze všech nejvíce jsou ohroženy děti

„Nejnebezpečnější je spálení kůže v raném věku,“ poznamenala Danuše Březinová. Ta zároveň doplnila, že povědomí o tomto riziku vštěpují i rodičům malých dětí. Kůže si totiž pamatuje. Čím častěji se člověk v dětství spálil, tím hůře. Právě to může k pozdějšímu vzniku rakoviny kůže přispět nejvíce.

Proto lékaři opakovaně upozorňují, že do roku věku by malé děti neměly být slunci vystavovány vůbec, později jenom krátce a chráněny krémem s vysokým UV filtrem.

Jak ale poznat, že člověka ohrožuje zhoubný melanom? Zpočátku se jeví jako nenápadná skvrna, znaménko, které může měnit barvu a tvar, ale také skončit metastázemi například v mízních uzlinách, mozku, plicích, játrech i jinde. Rakovina se pak rozšíří do celého organismu.

„Lidé by rozhodně měli přijít se znaménkem, které mění velikost, barvu, rozpadá se, případně krvácí. Ale nejenom se znaménkem – podezřelá je i plochá, barevná kožní změna či jiný útvar,“ vysvětlila dermatoložka Danuše Březinová. Odborný lékař znaménka prohlédne a v případě podezření odebere vzorky a pošle je na histologický rozbor.

Léčba melanomu, který je zachycen ještě v počátečním stadiu, je jednodušší, rychlejší a účinnější.

Evropský den melanomu pomáhá

Se zvýšeným nebezpečím musejí počítat lidé, jejichž pleť je citlivá na slunce, mají k rakovině kůže dědičné dispozice, disponují větším množstvím znamének nebo se případně potýkají s oslabenou imunitou organismu. K prevenci přispívá i Evropský den melanomu, jehož akce se konají v květnu a červnu.

Součástí je například i bezplatná kontrola mateřských znamének zájemcům, kteří navštíví kožní ambulance. „Počet lidí, kteří této nabídky využívají, stoupá,“ poznamenala Danuše Březinová. Ročně je nejzhoubnější kožní nádor odhalen v Česku u 1 500 lidí, z nichž zemřou tři stovky.

Za uplynulých devět ročníků Evropského dne melanomu bylo v republice vyšetřeno téměř 40 tisíc lidí a zjištěno 117 histologicky potvrzených zhoubných melaninů, přičemž ostatních kožních zhoubných nádorů bylo objeveno 3 069. Za posledních třicet let se počet nemocných ztrojnásobil.

Američtí lékaři nyní vyvinuli látku, která by měla podporovat imunitní sytém nemocného, aby s nádorem bojoval, a to i v pokročilých stadiích onemocnění. Délku života nevyléčitelně nemocných by měl lék dokázat prodloužit až o dvě třetiny.