V souvislosti s neprobádaným podložím pelhřimovského obchodního domu Vysočina to tvrdí jihlavský archeolog Štěpán Černoš. „Úplně ideální to pořád ještě není, doba se ale hodně zlepšila,“ říká výzkumník v rozhovoru.

Čím si vysvětlujete skutečnost, že archeologové tehdejší základy neprozkoumali?
Je to jednoduché. Za minulého režimu se prováděla takzvaná „papírová“ archeologie, do terénu se chodilo skutečně málokdy. Což byl i tento pelhřimovský případ. Systematické průzkumy se dělaly pouze v oblastech, kde doopravdy nebylo zbytí. To znamená na hradech, v samotných historických jádrech měst. Všude jinde se na to s prominutím kašlalo.

Může se něco podobného jako v případě stavby pelhřimovského obchodního domu stát i dnes?
Čistě teoreticky to možné není. Při každé stavbě se dnes už musí vyjádřit archeologové, tedy zda v dotyčném místě lze či nelze očekávat nějaký nález. Pokud investor toto opomene, riskuje pokutu. Je ale třeba říci, že čas od času se toto stane i dnes.

Jak je to možné?
Většinou se jedná o nedorozumění či o neznalost patřičného zákona, který navíc není úplně dokonale zformulovaný. Obyčejně se ale s investorem nakonec domluvíme. Místo urychleně probádáme, abychom zachránili případné památky a zároveň příliš nezdrželi stavbaře.

Víte i o dalších stavbách, které za předchozího režimu vyrostly bez probádání podloží?
Pelhřimovské nákupní středisko je jen kapkou v moři, takových staveb byla celá řada. A nemusíme ani chodit nikam daleko. Třeba takový obchodní dům Prior na jihlavském náměstí vyrostl také bez sebemenšího průzkumu, a to jsou tam dokonce i podzemní garáže. Zářným příkladem toho, jak to funguje dnes, je nedaleký City Park. Tam nebyly s vykonáním archeologického průzkumu sebemenší potíže.