Mezi osm pálenic na Pelhřimovsku patří i destilační království Ladislava Novotného v Černovicích. „Pravděpodobně to vypadá na nejlepší rok za devět let existence naší pálenice. Dominují švestky, samozřejmě stále pálíme hrušky, jablka i třešně,“ informoval Novotný.

Jeho palírna se od července prakticky nezastavila. „Všechny víkendy trávím v palírně. Do konce března máme všechny dny obsazeny a destilaci tak věnuji prakticky všechen volný čas, také u nás pracují důchodci, kteří se přes týden střídají,“ dodal mistr. Z destilační kolony jeho pěstitelské pálenice vytékají destiláty s osmdesáti procentní hustotou alkoholu, ty si pak zákazníci dle vlastního apetitu nechávají naředit buď na 50 nebo 53 procent.

Vše závisí na kvasu

Kvalita moku však závisí čistě na tom, jak pěstitelé se svým bohatstvím v podobě kvasu naloží. Zkrátka jde o to, co do sudu dají. Pokud vmísí nahnilé či nezralé ovoce, nelze počítat s dobrým alkoholem a pálenka získá takzvaný „ocas“. „Sama palírna může kvalitu ovlivnit jen velmi omezeně. Z 90 procent to závisí na kvasu,“ podotkl Novotný.

Neutuchající ba stoupající oblibu pálenek si lze vysvětlit tradicí, ale i po ekonomické stránce. Díky spotřební dani vychází pálenka stále podstatně levněji než klasické destiláty jako například rum. Doby, kdy se ovoce náruživě zavářelo, a dělaly marmelády, jsou také ty tam.

„V současnosti, kdy lze čerstvé ovoce nakoupit každý den v obchodech, je pálení vítaným způsobem zužitkování ovocných přebytků,“ podělil se o svůj názor Novotný.