Obce s rozšířenou působností však předtím musely nashromáždit informace o všech hrobech na svém území a pak je ministerstvu předat. „Evidence vznikla ze zákona, a když už jsme měli hroby evidované, chtěli jsme je zpřístupnit veřejnosti,“ popsal vznik unikátního projektu Imrich Vetrák z ministerstva obrany, který má na starosti koordinaci péče o válečné hroby v Česku.

2472 obětí na Pelhřimovsku

Věra Háková z Městského úřadu v Pelhřimově tak dlouhou dobu shromažďovala a pídila se po údajích o místních mementech válek. „Museli jsme získávat informace z různých archívů, pak se vydat po obcích a hroby si vyfotit. Staří usedlíci byli velmi rádi, že se o minulost zajímáme.

Když jim někdo z příbuzných padl ve válce, tak byla rodina ráda, že to někdo znovu připomíná,“ sdělila Háková, která má evidenci na starosti. Jenom pod ORP Pelhřimov je evidovaných 2472 obětí válek a to i včetně těch napoleonských. Hrobů s deskami a pomníky je pod Pelhřimovem 147. To je po Jihlavsku a Třebíčsku zřejmě nejvíce na Vysočině. Celkem 25 objektů připomínajících oběti válek spadá pod Humpolec a 21 pod Pacov, mezi nimiž jsou i hroby německých zajatců.

Mezi hroby a památníky převažují ty věnované obětem dvou světových válek a někdy oběma dohromady. Téměř v každé vísce lze nalézt zmínku o těch, kteří odešli bojovat za císaře pána, nebo později přešli k legionářům. I kvůli vlivu ideologie (bojovali za Rakousko) se však na oběti první světové války často zapomínalo a opravdové monumenty jsou věnovány až druhé světové válce.

Příkladem mohou být památníky věnované mnoha obětem dramatických událostí z 5. a 6. května 1945 v Mnichu a Leskovicích.

Skutečnou raritou, která těsně spadá pod Pelhřimovsko je kříž u Nové Včelnice směrem na Štítné, v jehož okolí je pochováno přes tisíc obětí napoleonských válek.

Potřebné údaje se do databáze začaly schraňovat už před několika lety od roku 2007 a to nejen z Čech. Hroby padlých našinců v různých válkách lze pomocí propracované databáze hledat i v zahraničí. S překvapením pak můžete zjistit i konkrétní jména vytesaná na náhrobcích v rovníkových Bahamách, Japonsku, Kanadě či Austrálii.

Češi jsou pohřbeni také na Bahamách

„Informace sháníme různě. Jednak získáváme údaje o tom, kdo a kde padl. Pak jsme v kontaktu se zahraničím. Například v Anglii mají důkladně popsáno, kde hřbitovy leží. Také nás mohou kontaktovat lidé, kteří takové místo v zahraničí navštíví. Mohou nám pak údaje zpřesnit. Pro kvalitu databáze je zpětná vazba důležitá,“ řekl Vetrák.

Podle něho mají ve světě různé evidence, ale takto detailní ještě nikdy neviděl. Zapátrat ve válečné historii můžete na webové stránce www.valecnehroby.army.cz

PIETA. Foto: Archiv Deníku

Ostatky vojáků leží i na hřbitově
Válečné hroby lze nalézt také na pelhřimovském hřbitově. Několik jednotlivých hrobek patří obětem první světové války, leží tam ale i vojáci zastřelení při té druhé. A to není všechno.

Před několika roky prováděli archeologové průzkum za starou obřadní síní. Našli tam masový hrob s ostatky druhoválečných německých vojáků, ale i civilistů, kolaborantů, dětí.

„Němci nechali tyto ostatky v souladu s veškerými potřebnými povoleními vyjmout a převézt k uložení na pietní místo, zřejmě někde v Německu,“ řekla Marcela Dupejová, správkyně hřbitova.

Ten ale žádné památky doopravdy pradávných bitev neukrývá. Ani nemůže. Na kopci v křemešnickém směru se pohřbívá sto let. Předtím bývalo pietní místo v parčíku u kaple svaté Panny Marie a úplně původně okolo kostela svatého Víta. Odtamtud jej nechal přestěhovat za tehdejší městské hradby do dnešního parčíku u autobusového nádraží panovník Josef II.