Ten rozdíl bije do očí. V pelhřimovské nemocnici zaplatilo poplatek za ambulantní péči 63 procent pacientů. V červenci to byly dokonce více než tři čtvrtiny lidí.

V Jihlavě si o takových číslech mohli nechat zdát. Poměr zde byl celý loňský rok opačný. V prosinci zaplatilo v nemocnici za ambulantní péči ze svého pouze 26 procent pacientů.

„Každý se rozhoduje zcela sám, všude v čekárnách máme vylepené informační letáky. Lékaři také krajské dary nabízejí,“ uvedla vedoucí kanceláře ředitele pelhřimovské nemocnice Jana Horáková.

Někdo o dar nežádá

Podle Horákové jde o určitou hrdost člověka, zda za sebe nechá platit kraj. „Překvapili mě lidé v invalidním důchodu, kteří se nechávali často ošetřit a opravdu těch třicet korun pořád platili,“ dodala.

Překvapení neskrývají ani v jihlavské nemocnici. Ovšem z opačného důvodu. „Neumíme si vysvětlit, proč u nás pacienti žádali o krajské dary častěji než jinde. Veškeré nemocnice měly podmínky nastavené stejně. Probírala jsem to i s ředitelem a shodli jsme se, že se jedná o náhodu,“ komentovala situaci mluvčí Veronika Novotná.

Podobný nezájem o dary jako v Pelhřimově panoval i v Třebíči.

Za celý loňský rok platilo poplatky ze svého přes sedmdesát procent ošetřených. A to i přesto, že Třebíčsko je za poslední roky okres s nejvyšší nezaměstnaností v kraji Vysočina.

Pokud jde o nemocnice v Havlíčkově Brodě a v Novém Městě na Moravě, situace byla vyvážená. Zhruba půlka lidí si nechala regulační poplatky proplácet, druhá půlka je zase platila ze svého.

Pavla Janoušková