VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škody způsobené kormorány jdou do milionů

Havlíčkobrodsko – Kormoráni útočí. Ne, to není název nového dobrodružného románu, nebo akčního filmu, nýbrž syrová skutečnost, které rok co rok čelí rybářské podniky.

23.1.2010 2
SDÍLEJ:

Ptáci, kteří loví hromadně, často ryby i smrtelně poraní. Na snímku vidíte síha severního – peleď, kterému kormorán zobákem otevřel břišní dutinu.Foto: Petr Kulhánek

Nejen na Havlíčkobrodsku. Škody, které jim hejna těchto vodních ptáků způsobí, jdou do ročně do statisíců korun. „Krajský úřad, který náhrady škod způsobených kormorány vyplácí, jsem právě v těchto dnech požádal o sto padesát tisíc korun,“ řekl majitel chotěbořského Rybářství Vysočiny Josef Nikl a dodal, že krajský úřad vyplácí náhrady škod na základě předloženého odborného posudku.

Není bez zajímavosti, že do Jihlavy poslalo své doložené žádosti i dalších dvaasedmdesát rybářských společností z celé Vysočiny. Suma, kterou požadují, se přiblížila ke třem milionům korun.

S kormorány se chotěbořští rybáři setkávají prakticky celoročně. Nejčastěji na Řece u Krucemburku.

Ryby skáčou z vody na břeh

„Odhaduji, že tam loni bylo hejno v počtu nejméně dvě stě padesáti kusů. Vydrželo tam až do výlovu, tedy do poloviny listopadu. Každý pták sežere půl kilogramu ryb denně. Ale to není jediná škoda, kterou způsobí. Při lovu, a kormoráni loví hromadně, také velké množství ryb vážně poraní a ty pak uhynou. O stresu rybí populace ani nemluvě. Mám video jednoho takového lovu. Ryby při něm doslova skáčou z vody na břeh. Zkrátka a dobře, kormoránům naše intenzifikační rybníky vyhovují,“ konstatoval Nikl.

O náhradu škod způsobených kormoránem velkým požádalo i Kinského rybářství, které na Havlíčkobrodsku hospodaří na rybnících v okolí Herálce. Ředitel tohoto žďárského podniku Petr Kulhánek sdělil, že škody, které jim ptáci na všech vodách v roce 2009 způsobili, přesáhly půl milionu korun. „Krajský úřad v Jihlavě nám už škodu, kterou jsme vyčíslili, potvrdil,“ uvedl Kulhánek.

Přirozený nepřítel? Jedině orel mořský

Rybáři se shodují, že kormorán velký, který se původně v nadmořských výškách kolem šesti set metrů nad mořem nevyskytoval, je v současné době přemnožený. „A to díky systematické ochraně, které se mu dostalo zhruba před deseti lety,“ upozornil Nikl. Na otázku, má-li kormorán u nás přirozeného nepřítele, odpověděl, že ne. „V úvahu by snad přicházel jedině orel mořský, který se v našich lokalitách občas objeví,“ zamyslel se.

Jedním ze způsobů ochrany rybníků před kormorány je i takzvaný institut plašení kormoránů odstřelem. Povolují ho příslušné úřady. „Na Řece jsme ho aplikovali loni jaře. Ovšem efekt nebyl příliš velký,“ připustil Josef Nikl.

Deník získal i vyjádření Václava Hlaváče, vedoucího střediska Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě.

Vliv klimatu

Ten v souvislosti s problematikou kormorána velkého uvedl, že populace jakéhokoliv živočišného druhu obecně odpovídá podmínkám prostředí. „Evropská populace kormorána velkého šla v posledních letech skutečně nahoru. Nicméně jeho počty se už stabilizovaly a nezvyšují se. Musíme si také uvědomit, že výskyt kormoránů hodně závisí na aktuálních klimatických podmínkách. A to v celé Evropě,“ řekl Hlaváč.

Dále poznamenal, že rybářské podniky hojně využívají nejen nastavený systém kompenzací škod, které jim kormorán způsobí, ale stále častěji také možnosti plašení kormoránů odstřelem.

Autor: Jaromír Kulhánek

23.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Volební turistika je tady: Mladí přijeli pro důkaz, že volili v nejmenší öbci

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Bohdalín: Na volby přišel bez občanky

Bohdalín – Na obecním úřadu v Bohdalíně na Pelhřimovsku pokračují volby bez problému. Jeden tamní obyvatel si však spletl občanský průkaz s průkazem řidičským.

Ve velkém okrsku odhadovali slušnou volební účast

Pelhřimov – Do volební místnosti na pelhřimovském městském úřadě, kde i při letošních sněmovních volbách pracovala okrsková volební komise patřící k okrsku číslo 10, byla volební účast podle odhadů členů komise slušná.

Kateřina Ješetová zažila své volební poprvé

Kamenice nad Lipou – K volbám se v pátek, jako spousta dalších lidí nejen z Vysočiny, vydala i Kateřina Ješetová z Kamenice nad Lipou.

Na biofarmě se musejí dobře střídat plodiny a více nad tím přemýšlet

Častonín – Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století a v současné době se na farmě podílí takřka celá rodina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení