„Převody jsou dlouhodobou záležitostí. Začalo se v roce 2003, kdy začal platit zákon o bezplatném převodu bytů. Armáda jich měla spousty, což bylo náročné na administrativu. Senožaty byly v pořadí,“ konstatoval Karel Mejzr, vedoucí oddělení převodů a provozu bytů Správy vojenského bytového fondu.
Osm bytů, které čítá dvoubytovka vedle dětského domova, a šest v řadovkách směrem na Tukleky, ve vlastnictví obce starosta Zdeněk Vaněk vítá.
"Prozatím budou nájemníci platit nájem obci. Nyní řešíme různé majetkoprávní úpravy a jak s byty naložit. Zvažujeme nabídku k odprodeji nájemníkům. Bytový fond máme, a prodej by mohl přinést něco navíc do rozpočtu. Záleží však na tom, jaký budou mít o odkup nájemníci zájem,“ sdělil starosta.
Tíživé dědictví
Problémem jsou pro Senožatské bývalá kasárna. Čtyřpatrovou armádní budovu vlastní obec již několik let. „Nápady na využití bychom měli, ale všechno to ztroskotává na tom, že je to v zastavěné části Senožat, a na financích,“ přiblížil Vaněk. Areál blízko obytných domů se příliš nehodí pro výrobu ani na sklady. „Kasárna zatím využíváme jako manipulační prostor. Fungují také jako sběrný dvůr,“ dodal Vaněk. Chátrající objekt představily Senožaty také v nabídce Czech Investu. Zatím bez odezvy.
Pro podobné objekty se v poslední době užívá ve světě již zavedený termín brownfields (volně přeloženo jako hnědá zóna či pole). Jedná se o zanedbaný objekt, který není efektivně využíván a v řadě případů je kontaminovaný. Zatímco na západě jsou investoři zvýhodňováni a pobízeni k využití těchto objektů, naše současné vyhlášky a zákony mají spíše opačný efekt.
„V roce 2008 jsem se zúčastnil semináře agentury Czech Invest. Tam byl představen projekt revitalizace podobného objektu z okolí Liberce. Závěr semináře byl však takový, že za stavu současné legislativy je pro investory pořád výhodnější stavět na zelené louce,“ uzavřel Vaněk. A dodal, že přestože mají Senožaty poměrně výhodnou polohu – pět kilometrů od dálnice, nikdo zatím o bývalá kasárna zájem nejeví.
