VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vánoce bez televize bychom zřejmě nezvládli

Pelhřimov – O nevěřících na půlnoční, o tom, že Perchty už dneska nekontrolují dodržování půstu, o náskoku Santa Klause před Ježíškem, o ponožkách pod stromečkem i o pořizování dárků na poslední chvíli jsme si v čase předvánočním povídali s etnografkou z pelhřimovského Muzea Vysočiny Helenou Novákovou.

24.12.2009 1
SDÍLEJ:

Etnografka Helena Nováková představuje lidový nástroj bukač, s nímž se chodilo o Vánocích na koledu. Zahrát si na nástroj zkusili školáci z malotřídky v Olešné, kteří se přišli do Muzea Vysočiny v Pelhřimově seznámit s vánočními obyčeji.Foto: Jiří Jíra

Odkdy slavíme české Vánoce tak, jak je známe dneska?
První zmínky o slavení Vánoc máme ze čtrnáctého století.

Neříkejte, že tehdy naši předkové slavili Vánoce jako dnes my!?
No, to samozřejmě stejným způsobem Vánoce neslavili. Ale z té doby máme první zmínky o tom, že se Vánoce slaví.

Jak stará je ale současná podoba Vánoc?
Jako my slavíme dneska, slavili naši předkové Vánoce asi sto let. Tedy Vánoce se stromečkem, s kaprem a bramborovým salátem.

Z čeho se ta naše česká, středoevropská podoba slavení Vánoc vytvořila? Ten původní biblický příběh je přece z úplně jiného prostředí…
Prostředí jiné určitě je. Společný ovšem zůstává ten motiv obdarovávání. Na počátku byly dárky, které přinášeli darovníci Ježíškovi, to se v průběhu času přetransformovalo do toho, že dneska dostáváme dárečky od Ježíška.

Dneska hraje při slavení Vánoc takřka fatální roli vliv televize…
…a komerce vůbec.

Dovedli bychom dneska slavit Vánoce stylem „předtelevizní“ doby?
To si myslím, že toho bychom už dneska nebyli schopni. Mám obavy, že takové oslavy bychom nezvládli. Vyprávění příběhů a vyrábění hraček ze skořápek ořechů nebo půlnoční vytrubování by dneska zvláště mladší generaci vůbec neuspokojilo. A zřejmě by to asi vůbec nechápali.

Ani jako etnografka jste se nesetkala s někým, případně s konkrétním prostředím, kde by lidé slavili Vánoce opravdu postaru?
Ne, s nikým takovým jsem se nesetkala.

Vliv doby, říkejme jí televizní, na slavení Vánoc tedy nejde ignorovat, obejít?
Nejde. Televizní pohádky zkrátka dneska k Vánocům patří neoddělitelně. Vánoce slaví dneska s televizí a s pohádkami nejen rodiny, kde jsou malé děti, ale i lidé dříve narození.

Na druhé straně asi nelze říct, že bychom dneska Vánocemi s televizí a s komfortem tradici těchto svátků uráželi.
Nedá se říct, že bychom těmito způsoby Vánoce uráželi, ale řekla bych, že původní význam Vánoc svůj smysl už dost ztratil. Vánoce měly být původně vlastně oslavou narození spasitele, a to pro dnešní lidi ztratilo svůj význam.

Na druhé straně – dneska máme televizi, internet, mobilní komunikaci a další technologické vymoženosti. Přesto se lidé v době Vánoc dokážou vrátit alepoň na chvíli nebo částečně k těm dávným tradicím. Čím to je?
Ano, je to tak. Do kostela na půlnoční zajdou i lidé, nezřídka nevěřící, kteří tam jinak celý rok nechodí. Myslím si, že tady se tak trošku objevuje takový ten pohanský relikt. Tedy prastaré obyčeje spojené s věštěním budoucnosti a podobné praktiky. Možná právě tohle vyvolává u lidí pocit, že Štědrý den je něčím výjimečný a jiný než ostatní dny v roce. Lidé jsou možná ochotni věřit, že Štědrý večer má mimořádnou magickou moc.

Řekněme si více k některým vánočním zvykům. Jak se vyvíjely ty nejznámější?
Máme třeba vánoční zvyky, o kterých máme už od toho čtrnáctého století doloženo, že zůstávají ve stejné podobě. To je třeba rozkrajování jablka; někde se místo toho rozlouskne a zkoumá ořech, jádro ořechu.

Které zvyky naopak zanikly?
V devatenáctém století naopak zanikly obchůzky Percht, které měly kontrolovat, zda všichni opravdu dodržovali půst. A postupně upadly zvyky a obyčeje, které byly spojené se zemědělstvím, s prosperitou hospodářství a se životem na venkově vůbec. Tyto zvyky byly spojené se zajištěním dostatečné úrody, s respektem k přírodě, s životem v daleko těsnějším sousedství přírody.

U nás poznamenala vánoční tradice v posledních možná šesti desetiletích i politika. A také ona zřejmě stopy na udržování některých tradic zanechala…
Ano. My jsme měli dlouho Vánoce spojené s Ježíškem, tehdy bylo předávání tradic a obyčejů docela jednoduché. Jenže pak přišel jako symbol Vánoc Děda Mráz a dneska zase mnohde vládne Santa Klaus.

Jak se v těchto změnách symbolů Vánoc máme orientovat?
Já si myslím, že zcela jednoduše. Měli bychom se držet toho našeho Ježíška. Santa Klaus je přece jen cizorodý prvek, nikdy tady nebyl a naše vánoční zvyky by dost měnil. Obávám se ale, že dneska už Santa Klaus zasahuje všude.

Santa Klaus a asi i Děda Mráz mají poměrně jasnou a vyhraněnou zhmotnělou podobu, čímž se možná daleko lépe hodí do současného reklamního a mediálního světa, který má rád jasné symboly. Není v tomto světě náš Ježíšek přece jen v určité nevýhodě?
V této jasné podobě i v podobně jasně formulovaném způsobu, jakým rozváží dárečky, je určitě Santa Klaus ve výhodě. Pokud to dětem vrtá hlavou, tak v případě Santa Klause je jim jednodušší odpovědět. U Ježíška je to určitě komplikovanější, a vysvětlit dětem celou tu problematiku počínaje narozením Ježíška vyžaduje určité znalosti náboženství.

Role Ježíška se ale dá využít více tvůrčím způsobem…
Ano, určitě. A právě v této souvislosti můžeme využít i dobu adventu, období, kdy se nad sebou člověk zamýšlí.

Jenže místo adventu hraje v posledních letech při vnímání Vánoc daleko větší roli neodbytná reklama. Máte taky pocit, že právě reklama se stává součástí vánočních oslav?
Netroufnu si říct, do jaké míry se reklama stává součástí vánočních oslav, ale určitě ovlivňuje například malé děti v tom, jaké dárečky by chtěly. Vím, že dospělí stále častěji vybírají vánoční dárky podle toho, na co vidí reklamu v televizi. A stejně tak o nakupování dárků rozhodují momentální slevy v obchodních domech a v nákupních centrech.

Když jsme u těch vánočních dárků; jak se pořizovaly dárky v minulosti. Dělo se tak s větším rozmyslem, nebo s větším předstihem než je tomu dnes?
Dárky se v minulosti pořizovaly podle toho, na co lidi měli peníze. A taky podle toho, co jejich nejbližší potřebovali, hlavně se volily dárky praktické, teplé oblečení, ponožky. Dneska je to hodně ovlivněno i tím, kolik máte na pořizování dárků času. A přibylo dárků pro radost, například knížek.

Dneska se na Vánoce, slavené řekněme před sto lety, díváme jako na folklór, připadají nám idylické. Naše Vánoce jsou hektické, v jejich oslavách se mísí celá řada vlivů, jako bychom v nich tradice ctili jenom okrajově. Přesto, budou se lidé třeba za těch dalších sto let dívat na naše Vánoce také jako na folklór?
Já si myslím, že budou. I když si současně myslím, že v konkurenci Santa Klausů a jejich sobů budou naše české Vánoce stále více ustupovat do pozadí. A to bude určitě škoda.

Jiří Jíra

24.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Bernard se mezi obry neztratil. Pivovar v médiích v silné konkurenci nechyběl

Místo vraždy ulice Slavíčkova u křižovatky se Sokolovskou ulicí.
AKTUALIZOVÁNO
15

V Jihlavě došlo k vraždě. Po pachateli policie intenzivně pátrá

Těžce zraněná řidička v nemocnici zemřela

Vodná – Jeden lidský život si vyžádala dopravní nehoda, která se stala ve čtvrtek 14. prosince krátce před třináctou hodinou ve Vodné na Pelhřimovsku.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Kamenický zámek zaplaví vánoční nálada

Kamenice nad Lipou – Prostory zámku v Kamenici nad Lipou se v neděli promění v místo, kde si budou moci lidé poklábosit, nakoupit dárky, načerpat vánoční atmosféru, a mimo jiné také například ochutnat zajímavé dobroty. V kamenickém zámku se totiž uskuteční jubilejní desátý ročník vánočního jarmarku. 

S lednem startuje nominace do Zlaté jeřabiny a Skutku roku

Vysočina – Od Nového roku bude mít opět veřejnost měsíc na to, nominovat vysočinskou aktivitu či skutek z právě uplynulého roku do dalšího ročníku anket Zlatá jeřabina a Skutek roku. Ty pořádá Kraj Vysočina.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT