V Hrádku u Pacova provozuje patnáctým rokem centrální skládku odpadu, kterou před několika dny oficiálně rozšířila na téměř dvojnásobnou kapacitu.
O aktutální situaci v odpadovém hospodářství na Pelhřimovsku řekl více ředitel společnosti Sompo Jiří Zenáhlík.

Co konkrétně rozšíření skládky v Hrádku obnáší?
Jedná se o rozšíření té části skládky, která byla vybudována v letech 1999 až 2000 v rámci druhé etapy výstavby skládky. Jedná se o projekt připravovaný s přestihem a vycházející z územního rozhodnutí, které bylo schváleno dříve.

Bylo rozšíření kapacity skládky nezbytné?
Bylo, ale opakuji, jednalo se o plánovanou investici. První etapa skládky, která byla otevřena 20. února 1995 byla plánována na pět let, druhá etapa na dalších zhruba šest let, kapacita těchto starších částí skládky bude naplněna během letošní zimy.

Nakolik nová část skládky prodlouží životnost celé centrální skládky v Hrádku?
Odhadujeme, že díky této investici budeme mít volnou kapacitu až do roku 2021. Bude záležet ale na tom, kolik tun odpadu budeme v dalších letech ukládat. Náš předpoklad vychází ze současného množství ukládaného odpadu, které dělá 22 až 25 tisíc tun ročně.

Kolik je vlastně na skládce už uloženo odpadu a kolik ho tam nyní plánujete uložit?
Uloženo je tam už skoro 300 tisíc tun odpadu. Kapacita rozšířená o novou vanu v rámci zmíněné druhé etapy umožní uložení dalších zhruba 200 tisíc tun odpadu.

Jaké okolnosti mohou tyto vaše odhady změnit?
Jednak se i do odpadového hospodářství začíná promítat současná ekonomická krize, za poslední rok bude objem odpadů o něco nižší. Dodávky odpadů snížily některé firmy, které působí na území našich členských obcí a odpady k nám dodávají na základě smlouvy. Je pochopitelné, že pokud firma vyrábí méně, nebo dokonce nevyrábí vůbec, tak produkuje i méně odpadu. Potom se projevuje i stále častější třídění odpadu přímo v obcích. A konečně může do budoucna snížit objem odpadů i schválený program odpadového hospodářství kraje Vysočina, který počítá s energetickým využitím odpadů.

Co je podstatou této nové energetické koncepce?
Připraven je návrh, že by mělo dojít k energetickému využívání odpadů. Uvědomujeme si, tedy pokud na to budou finance, že odpady, především komunální odpady, se budou likvidovat jiným způsobem.

Jak se změnil pohled na nakládání s odpady za těch bezmála patnáct let, co centrální skládku v Hrádku u Pacova využíváte?
Zejména se začalo víc třídit. V obcích se třídí už při ukládání odpadu, všichni známe dnes už běžné barevně odlišené kontejnery na papír, plasty nebo barevné či čiré sklo. Na třídění se tak podílejí i samotní občané. Množství vytříděného odpadu šlo nahoru od nějakého roku 2002.

Přináší třídění odpadu také nějaké zápory?
V letním období, a setkáváme se s tím prakticky každý rok, jakmile přibudou do regionu rekreanti, tak se kvalita třídění strašným způsobem zhorší. Znát je to hlavně na třídění papíru a plastů.

Vy máte na skládce v Hrádku k dispozici vlastní třídící linku, na jejímž konci zůstává jednak odpad a jednak druhotné suroviny. Jaká je další cesta tohoto vytříděného odpadu?
Odpad po vytřídění samozřejmě ukládáme na naši skládku. A druhotné suroviny prodáváme našim odběratelům, kteří s nimi dále nakládají, dotřiďují je a samozřejmě je prodávají k dalšímu využití.

Před několika měsíci byl problém s výkupem sběrového papíru, vy sami jste měli před lety problém s prodejem skla. Dotkly se i vaší firmy v poslední době nějaké odbytové problémy?
Obrovskou krizi v odbytu druhotných surovin jsme zažili na konci roku 2008 a začátku roku 2009. To někteří odběratelé dokonce chtěli, abychom zaplatili my jim, když od nás surovinu odeberou. To byla naprostá absurdita.

A jak vidíte další vývoj situace v současné době?
Situace se během jarních měsíců zklidnila, stabilizovala. Teď jsou cenové relace stabilizované, ale na poloviční úrovni než v roce 2008, to samé můžu říct o odbytu.

Jiří Jíra