Tito dva nerozluční kamarádi a žáci šesté třídy Základní školy v Kamenici nad Lipou ale nezůstali jenom u představ.

Své město snů si před dvěma lety začali modelovat z plastelíny. V současné době si ho může prohlédnout široká veřejnost na dětském oddělení kamenické knihovny.

Bez modelíny nejsou Vánoce

Co kluky vlastně vedlo k tomu, vytvořit si svoje vlastní město? „Měli jsme spoustu volného času a hlavně hodně plastelíny,“ líčil Jakub Šafařík. „Tak jsme se pustili do modelování. Já jsem začal a David se ke mě přidal,“ dodal Jakub.

Ideální město, které je plné památek, fantazie, kamarádů a zvířat zaujalo i Davidovy a Jakubovy rodiče. „Byli překvapení, jak nám modelování jde pěkně od ruky a fandili nám,“ pokračoval Jakub Šafařík.

„A taky nás chválili, že se bavíme smysluplnými věcmi a nezlobíme,“ doplnil David Starý. Na výtvor kluci spotřebovali velké množství plastelíny. Nouzí o tvárnou hmotu nikdy netrpěli.

„Modelínu pravidelně dostáváme od rodičů nebo od babiček k narozeninám a k Vánocům. Občas nás podarují i kamarádi,“ objasnil původ stavebního materiálu David Starý.

„Vánoce bez plastelíny si už vlastně ani nedovedeme představit,“ usmál se Jakub Šafařík.

Snaha modelářů ale občas přišla vniveč. Někdy totiž s plastelínou pracovali i ve škole, a to se jim nevyplatilo. „Občas se nám stávalo, že jsme nestíhali a nějakou důležitou stavbu jsme museli dokončit při vyučování pod lavicí,“ přiznal Šafařík.

To, že kluci nedávají při hodině pozor se samozřejmě nelíbilo kantorům. „Když nás paní učitelka přistihla, modelínu nám zabavila,“ vysvětlil Starý.
„Plastelínu pak většinou vyhodila do koše, a tak jsme museli celou věc stejně znovu udělat doma,“ uzavřel David Starý.