V čem spatřujete hlavní přínos těchto cedulí?
Asi nejdůležitější je preventivní účinek. Máme ověřeno, že řidiči před ukazateli zpomalují, ačkoliv vesměs vědí, že se nejedná o radar v pravém slova smyslu. Blikající číslice mají výrazný psychologický účinek.

Jedná se o čistě preventivní prvek, nebo máte i nějakou možnost zpětné vazby?
Určitá možnost kontroly tam je. Samozřejmě nemůžeme prostřednictvím těchto cedulí nikoho konkrétního usvědčit z příliš rychlé jízdy. Přístroj ale disponuje pamětí. Z nastřádaných údajů, které se statisticky zpracovávají přibližně jedenkrát do měsíce, si ale určitý obrázek o stavu dopravy v tom kterém místě udělat můžeme. A tomu samozřejmě přizpůsobit plánování skutečných dopravních hlídek.

Co všechno můžete pomocí ukazatelů rychlosti vysledovat?
Kromě samotné rychlosti je to hustota provozu. Tyto dvě hodnoty se v závislosti na denní době navzájem ovlivňují. Pokud se budeme bavit třeba konkrétně o pelhřimovské Nádražní ulici, kde je služebně zřejmě nejstarší měřič rychlosti, nejpomaleji se tam jezdí během odpolední špičky. Naopak pozdě v noci či časněji ráno řidiče zláká prázdná silnice a přišlápnou pedál mnohdy až na stovku v hodině. Tohle všechno ale můžeme zohlednit.

Situace v Nádražní ulici je vůbec na pováženou. Co s tím?
Alespoň částečné zlepšení nastalo po osazení křižovatky u sportovní haly aktivními semafory. Směrem ze středu města se tedy provoz zpomalil. Od Jindřichova Hradce ale jezdí řidiči rychleji pořád. To samé se ale týká třeba Starého Pelhřimova, Myslotína či Rynárce. Právě proto se hodí každý preventivní prvek.

Kudy obecně jezdí řidiči nejrychleji?
Pokud pomineme místa, v nichž nyní blikají ukazatele, dosud nejvíce jsme naměřili pomocí radaru na božejovském obchvatu. Myslím, že to bylo okolo 160 kilometrů v hodině. Další taková rovinka je o kus dále, v pravíkovských lesích. Řidiče to láká také mezi Pelhřimovem a Humpolcem, za Velkým Rybníkem. Tam je ale přece jen hustší provoz. Každý si to tam „pustit“ nedovolí.