Ředitel domova důchodců v Proseči – Obořiště a předseda klubu českých turistů v Pelhřimově Pavel Pípal patří jednoznačně k těm, kteří vyzdvihují klady „polistopadového“ vývoje.

Co jste dělal v revolučních dnech například 17. listopadu 1989?
Byl jsem na schůzi klubu turistů a nevědeli jsme, co se kde děje. O událostech jsem se dozvěděl později.

Jak srovnáváte sociální služby a vůbec vztah k obyvatelům domova důchodců před a po listopadu?
Vztah ke starým lidem se zlepšil o mnoho. Lidé už k nám nechodí z donucení, jak tomu dříve často bývalo, ale jdou k nám normálně žít a důstojně dožít. Naše služby se zlepšili o milion procent a stejně tak i přístup našich zaměstnanců ke klientům. Dříve se často pohlíželo na práci v domově důchodců jako na méněcenou. Nyní jsou zaměstnanci hrdí na svou práci a celkově stoupá i jejich společenská prestiž.

Jak na éru socialismu vzpomínají sami obyvatelé domova důchodců?
Většina nahlíží s nostalgií. To proto, že byli mladí. Jenom málo důchodců si uvědomuje a oceňuje změny, které se za dvacet let staly.

Jste také předsedou klubu českých turistů v Pelhřimově. Jak se zlepšily podmínky v této oblasti?
V turistice jsou nyní ohromné možnosti. Dříve byl ohromný problém udělat si jednou za pět let krátký výlet do Rakouska. Od revoluce také stoupl zájem o aktivní turismus a členství v klubu je dvakrát větší než dříve.

Jan Cihlář