Nejčastěji u malých obcí, v těsné blízkosti cest, nebo v polích. Vztyčovali je dopadení vrahové na místě činu, hlavně v období šestnáctého a sedmnáctého století, aby si usmířili blízké oběti, nebo duši zavražděného.

Kulturní památka

Na Pelhřimovsku je takových kamenů, nebo smírčích křížů něco kolem šedesáti. „Určitě jich bylo postaveno více, ale přesný počet určit nelze. Některé z nich jsou již ztraceny, nebo ukradeny,“ uvedl Pavel Koubek, který o smírčích kamenech napsal publikaci. Některé z těchto reliktů patří mezi kulturně chráněné památky. Jak ale uvedla Jana Stará z památkového ústavu v Telči, badatelsky se zkoumají jen sporadicky.

„Snažíme se, aby bylo co nejvíce smírčích kamenů zachováno. Některé tyto relikty na Pelhřimovsku se nám podařilo v minulém roce prohlásit za kutlurní památky. Neexistují však téměř žádné písemné dokumentace, které by se vázaly k jejich historii,“ uvedla Stará. Přesto jsou známé některé důvody, proč byly kameny vztyčeny. Pověsti znají nejčastěji starší lidé z blízkých vesnic, u kterých kameny dosud stojí. „Jedna z nejznámějších pověstí se váže ke kameni, kterému se říká Adámek a stojí v Božejově. Podle jedné verze byl na jeho místě nespokojenými podanými zabit správce ze zámku. V Lipici se popral řezník s pekařem a pekaře zabil sekyrou, jejíž podoba je vytesána na kameni,“ vyprávěl Koubek.

Nejstarší smírčí kámen je vztyčen u Kletečné. Ten pochází z roku 1507. Je postaven na pámátku vraždy Jíry ze Smrdova. Péče o tyto zapomenuté svědky nešťastných událostí je však mizivá. Jen zřídka se o ně starají lidé z vesnic. Přesto si zaslouží pozornost a to právě kvůli událostem, pro které byly vztyčeny.