O čem konkrétně film pojednává?
Je to takové přemýšlení o filmařské práci na pozadí atraktivní kulisy lidí, kteří chtějí být v něčem výjimeční. Což s filmařinou úzce souvisí, protože dělat ji je rovněž mimořádná záležitost. Takže výjimeční filmaři tam natáčí výjimečné rekordmany a přitom přemýšlejí navzájem sami o sobě. Třeba i o tom, co je žene kupředu, protože obě skupiny mají společný osud. Často si nabijí ústa. Je to takový Trhák po třiceti letech (úsměv).

Proč vás ale oslovily právě rekordy?
V poslední době jsem propadl kouzlu Felliniho, který se obklopoval takovým tím „cirkusem“ excentrických, zvláštních lidí. Jsou to svým způsobem blázni, člověk ale zároveň musí uznat, že řada jejich dovedností je výjimečná. Tento nevyjasněný rozpor vnímám, a nemíním jej nějak rozseknout. K rekordmanům cítím obdiv a z filmu to bude patrné. My jsme jako oni, oni jsou jako my. Donkichoti, kteří se vydali za snem.

Lze vaše nové dílo porovnat třeba s právě vydanými Muži v říji?
Můžeme to chápat i jako jejich určité pokračování. Tam je to ještě uměřené subkultuře mysliveckého prostředí. Tady jsme to pomyslné jeviště světa rozvinuli naplno.

Kdy jste se rozhodl, že se do podobného filmu pustíte?
Nápad natočit něco podobného se zrodil právě bezprostředně po dokončení zmíněného filmu Muži v říji. Shodou okolností nám padly dva umělecky pojaté projekty. Jenže filmař, ten prostě musí neustále točit. A protože jsem měl už asi rok a půl schovaný námět hodně provázaný s agenturou, s kolegy jsme si řekli, že myšlenku oprášíme.

Kde všude se bude natáčet?
Těch míst je po republice celá řada. Nechá se ale říci, že Pelhřimov bude doslova jednou z hlavních postav. Přímo skvěle se nám hodil uzavřený hotel Rekrea. Nejenže filmaři přesně v takovém prostředí většinou bydlí. Mít jen pro sebe pětipatrovou budovu uprostřed města, to je pro nás velká výhra.

Na základě jakých kritérií jste si vybral herecké obsazení?
Musím přiznat, že film vzniká undergroundovým způsobem. Moc vybírat jsem si nemohl, hercům v této chvíli nemám moc co nabídnout. Musel jsem spoléhat na to, že je ta práce bude zajímat. Což se, pevně věřím, podařilo. Zároveň po nich ale chci, aby v té které postavě zanechali něco svého, nevěřím na nějaké převtělování. Prezident Agentury Dobrý den Miroslav Marek se asi bude divit, kolik toho má s Igorem Barešem společného.

Spolupracujete s řadou rekordmanů. Je těžké natáčet s neherci?
Oni ale jsou svým způsobem také artisty. Každý jejich rekord berme zároveň za podívanou. A třeba nechat se pověsit za kůži nad náměstí, do toho vám nepůjde žádný herec ani za sebevětší peníze.

To jsou ale hodně ostré snímky.
Jsou a budeme je mít ve filmu. Pracujeme s reáliemi Agentury Dobrý den, s jejími materiály, logem i prostorami. Skutečnost, kterou kopírujeme, bude ve filmu obtisklá jako pneumatika v blátě.

A kdy se na film Největší z Čechů půjdeme poprvé podívat?
Točit budeme ještě po celé září. Nějaký čas zabere zpracování, s premiérou to vidím tak na podzim příštího roku.