Zjistili to archeologové v rámci průzkumu, který předcházel obnově zdiva bastionu, jednoho z nejstarších českých opevnění. „Po celé úrovni návrší jsme našli spáleništní vrstvu, která obsahuje keramický základ. Zřejmě tam stály dřevěné konstrukce, které shořely a vypálily mazanici, v čemž je obsažen materiál ze čtrnáctého století. Z toho lze usuzovat, že místo bylo už tehdy osídlené,“ vysvětlil vedoucí průzkumu Bohumír Dragoun.

Badatele zmátla předsazená brána

Archeologové se ale radují i z dalšího cenného zjištění. Pod zavážkou hradního příkopu odhalili bránu, jejíž umístění zůstávalo po léta záhadou.

„Podle dochovaných dřevorytů se vcházelo dovnitř přibližně stejným místem co dnes. Bránu jsme ale dlouho nemohli najít. Bylo to tím, že byla v poměru k obvodovému zdivu lehce předsazená, což jsme nečekali,“ dodal další průzkumník Tomáš Zelenka.

Pozůstatky brány nyní přijdou lehce „vytáhnout“ nad úroveň okolí a zakonzervovat. To aby turisté viděli, kde brána bývala.

Postarají se o to řemeslníci, kteří právě pracují na obnově východní zdi bastionu. Metr šedesát široká stěna, která během měsíce doroste až k právě odhaleným pozůstatkům brány, spolyká velkou hromadu kamení. „V první řadě používáme to, co odtěžili archeologové. Zbytek vozíme z okolí, aby struktura kamenů byla stejná jako na původní zdi,“ poznamenal Zdeněk Špicl z České Bělé, jehož firma se na obnovu historických staveb specializuje.

Zlatý Brontosaurus

To znamená, že zedníci si počínají postaru. Nejprve sestaví obě úzké lícní stěny, vnitřek posléze střídavě prolévají řidší maltou, a vyhazují dalšími kameny, dokud nevznikne jednolitý celek. A až bude val hotový, navrch přijdou zasadit drny, které plní úlohu přírodní izolace.

„Dnes se používají kdejaké fólie a lepenky, dříve stačilo nechat stěnu pořádně zarůst trávou,“ usmál se zedník.

On i jeho kolegové se mohou soustředit výhradně na čistou zedničinu. Po ruce totiž mají celý zástup pomocníků. Přímo na hradě rozbili svoje letní tábořiště mladí dobrovolníci z hnutí Brontosaurus.

„Každé léto pořádáme přibližně padesát podobných setkání po celé republice. Děláme, co je zrovna potřeba. Myslím, že je to výhodné pro obě strany,“ řekla za hnutí Brontosaurus Zdeňka Stolaříková.

Studenti pomohou dobré věci, zároveň si odvezou domů spoustů poznatků. Třináctičlenná parta však za sebou zanechá více než „pouhé“ ohánění se krumpáčem či přípravu malty bez nároku na odměnu.

Mládežníci sami vyrobili třeba podlahu v dolní baště, chystají se postavit i keramickou pec. „Brontosauři, to je pro nás výhra,“ pochválil pomocníky František Kocman, jeden ze správců hradu Orlík.