Tato trojice významných humpoleckých rodáků převezme pamětní medaili Aleše Hrdličky v rámci zářijového antropologického sjezdu.

Schvalování oceněných se ale neobešlo bez průtahů. Humpolečtí zastupitelé se „zasekli“ u jména Ivan Martin Jirous. „Nevím, proč by měl být vyznamenaný zrovna tento člověk. Co konkrétně udělal pro naše město? Jeho chování na veřejnosti navíc není právě příkladné,“ připomněl zastupitel za KSČM František Karafiát některé konflikty, kvůli nimž si Jirous vysloužil přezdívku Magor.

V zasedací místnosti to jenom zašumělo. „Ivan Jirous je svým způsobem kontroverzní člověk. To ale podobní umělci bývají. On je každopádně jednou z nejvýraznějších současných osobností, které tu máme,“ oponoval místostarosta Tomáš Křišťan.

Na Jirousovy morální kvality upozornil i Karel Kratochvíl, předkladatel návrhu na ocenění tohoto svérázného literáta. „On si vždycky stál za svým přesvědčením, i když s tím měl spoustu potíží. Nikoho nikdy nepodrazil, navíc zůstal humpoleckým patriotem, ačkoliv dávno žije jinde,“ zdůraznil Kratochvíl.

Narozeninový dárek

Ten také dodal, že Jirous oslaví v září, tedy shodou okolností v měsíci konání antropologické konference, pětašedesáté narozeniny. „Byl by to pro něho od nás jistě pěkný dárek,“ připojil se starosta Jiří Kučera.

Okamžiky dohadů, při nichž dokonce zazněly Jirousovy verše, vystřídalo hlasování. To dopadlo jednoznačně ve prospěch medaile pro držitele Seifertovy ceny.

Čtrnáct zastupitelů zvedlo ruku pro přijetí návrhu, tři se zdrželi. Proti byli Václav Štěpán a František Karafiát. Ten zároveň požádal o jmenovitý zápis hlasujících. „Chci, aby bylo zaprotokolováno, že já jsem byl proti,“ upozornil Karafiát.

Rozpravu se zájmem sledovali také Jirousovi přátelé. „Těší mě, že zvítězil zdravý rozum,“ usmál se Václav Bareš, zatímco Jarmila Neomytková jen nevěřícně kroutila hlavou.

„To, co tady povídal pan Karafiát, je zavádějící a nedůstojné jednání vrcholného městského orgánu. Ivan strávil za svůj boj o svobodu řadu let v těžkém žaláři. Už jenom za to si ocenění zaslouží,“ mínila Neomytková, která je dvorní recitátorkou Jirousových básní.

Na zbývajících dvou držitelích humpolecké pamětní plakety od významného medailéra Milana Knoblocha se již zastupitelé bezvýhradně shodli.

Proslavili své město

V září čtyřiaosmdesátiletý akademický malíř Pavel Sukdolák proslavil Humpolec daleko za českými hranicemi. Podnikatel a mecenáš Stanislav Kotyza pro změnu žije v zámoří, na své rodné město ale nezapomněl. „Právě on se přičinil o současnou pospolitou podobu zdejšího podnikatelského prostředí. A byla to nadace Harmony Foundation manželů Kotyzových, odkud přišlo po zřícení zimního stadionu prvních sto tisíc korun na jeho obnovu,“ vyjmenoval předkladatel Milan Dočkal.

držitelé Hrdličkovy pamětní medaile:

Pavel Sukdolák – akademický malíř, grafik a knižní ilustrátor, autor více než padesáti výstav po celé Evropě. Žije a tvoří v Praze i v Humpolci, jeho dílo je paradoxně známější v zahraničí. V září mu bude 84 let
Stanislav Kotyza – operní pěvec, významný podnikatel, mecenáš. Společně s manželkou Martou, zakladatel dobročinné organizace Harmony Foundation. Žije v USA, kam odešel před pětadvaceti roky.
Ivan Martin Jirous – básník, publicista, výtvarný kritik, osobnost českého undergroundu. Za předchozího režimu strávil pro své protikomunistické názory 8,5 roku ve vězení. Držitel Seifertovy ceny. V září oslaví 65 let.