„Tělovýchovná jednota bezplatně předala do městského majetku sportoviště, jejichž hodnota přesahuje výši závazku. Zbývalo věc dořešit administrativně,“ odůvodnil tento počinek humpolecký starosta Jiří Kučera.

Příběh šestiapůlmilionového dluhu se začal psát v září roku 2004. Tehdejší představitelé Jiskry dostali od města kromě nevratného pětimilionového daru také sedmimilionovou půjčku, kterou původně měli splácet patnáct let.

Na konto městského úřadu ale dorazilo pouze prvních 480 tisíc korun. Z chybně smontovaného zimního stadionu zbyla v únoru roku 2006 hromada pokroucených plechů.

Hala se zhroutila, závazek přetrval

A nad tímto obrazem zkázy se rozsvítil pomyslný otazník, co bude se závazkem na zaniklou halu, na jejímž místě vyrostlo během necelého roku nové, již čistě městské kluziště.

Tento okamžik ale zároveň odstartoval období narovnávání do té doby roztříštěných vlastnických vztahů i k dalším sportovištím. Noví představitelé Jiskry po dohodě bezplatně převedli městu celý areál v Okružní ulici a také dnešní tenisovou halu.

Hodnota tohoto majetku překročila výši pět let starého závazku, nevyrovnaného 6,52 milionu v účetních knihách, ale přetrvala až do posledního rokování humpoleckých zastupitelů. Ti „konec dluhu“ po krátké rozpravě odsouhlasili.

Václavu Kašparovi se ale nelíbil výraz „prominutí závazku“. „Tak by se ten úkon jmenovat neměl. My přece Jiskře nic neodpouštíme, ta dluh v podstatě splatila svým majetkem,“ namítl Václav Kašpar, který se jako jediný zdržel hlasování.

„Probírali jsme to s právničkou, která nám to naformulovala takto,“ řekl místostarosta Tomáš Křišťan. Stanislav Bernard doporučil oslovit i daňového poradce. „Právní nenapadnutelnost je věc jedna, správné zúčtování druhá,“ upozornil zastupitel Bernard.

Předseda humpolecké Jiskry Jiří Šimek byl s „osvobozujícím“ verdiktem spokojený. „Vlastnické vztahy se pročistily. Nyní jsou nastavené vlastně podle historických souvislostí,“ pravil Šimek.

Mínil tím skutečnost, že město se stará o novější sportoviště, zatímco Jiskře zůstala Sokolovna se sportovní halou, atletický stadion a také hřiště pro národní házenou, tedy samá tradiční kolbiště.

Investovali do cizího

Jak podotkl Jiří Kučera, urovnání majetkových poměrů má i druhý význam. „V minulosti jsme investovali do cizího majetku. Třeba fotbalové šatny se stavěly čistě z městských peněz. Vloni jsme si vlastně jen vzali zpátky tři miliony korun,“ vysvětlil starosta.

Což ale neznamená, že od tohoto okamžiku už nepošlou humpolečtí radní ve prospěch sportovišť ani korunu. Například na právě budovanou novou atletickou čtyřdráhu má Jiskra slíbeného 2,5 milionu korun.

„Za výpomoc s dofinancováním podílu dotace jsme rádi, sami bychom takovou sumu těžko dali dohromady,“ poděkoval Šimek.
Atleti za to pustí na duroporový ovál školáky či další zájemce o sportování.